Paintball Krmelín 27.4.2008

Zdravím (nejen) všechny účastníky nedělního Paintballu!!!!

Předem upozorňuji, že tento dopis nepíšu z vlastní iniciativy. Jako první mi něco naznačil PAN ČMOUDÍK (jak Rosťu nazval pořadatel) - bylo ovšem celkem horko, trochu jsme byli opojeni pivkem - nebrala jsem tedy jeho „narážku" příliš na zřetel. Dnes se mi ovšem ozval i padouch DUDEK (Sněhur, poznámka náčelníka). Pod takto vyvíjeným psychickým nátlakem jsem uchopila svůj brk a pustila se do psaní.

Budu se snažit popsat průběh nezaujatě, ale obávám se, že to nebude zcela možné. Některé osoby a události mi hold utkvěly v paměti více!!! Je tomu sice již den, co jsme se vzájemně mordovali, ale rány se ještě nezhojily.

Jestli si dobře pamatuji tak Šakal, Zbyněk (Mrkva, poznámka náčelníka), Marťas, Náčelník, Komár, Sněhur, Juf a já jsme vyrazili od klubovny na kolech. Matika s Myškou a Ježkovi a spol. (Ježek, Kvasík, Barča, Přema, Gabka…) se dopravili auty, zbytek pak MHD nebo taxíky nebo vlastními auty (Danek, Máro s bráchou, Jufův kámoš, Bobeš, Wassík, Peťa Z., Pirát, Klára). Každopádně všichni jsme se sešli přímo na místě (asi 24 účastníků), kde jsme po krátkém bezpečnostním školení (pamatuji si jen na naivní maximální doporučenou 7m vzdálenost při střelbě a POZOR VODA), vyfasovali maskáče, helmy, rukavice a samozřejmě zbraně s nepostradatelnými kuličkami. Abych nekřivdila pořadatelům, nesmím opomenout, že něžné polovičce (Myška, Klárka, Barča, Gabka a já) poskytli i vesty. Ty budily dojem nárazuvzdorných krunýřů a zpočátku dodávaly pocit bezpečí - ten se ovšem vytratil hned s první ránou do žeber.

I tak věřím, že si to většina z nás hooodně užívala (viděli jste někdy Šakal v transu ? Tak je třeba si přijít zahrát na vojáky…) a někteří byli očividně ve svém živlu. V rámci hry jsem se rozdělili na 2 skupiny (my :hodní X žlutí :zlí) a postupně jsem se vždy snažili dobít území (barák) toho druhého. Někteří Šakalovi spiklenci použili dokonce i podpásovku jakou je dýmovnice, nejzajímavější ovšem stejně nakonec byla ta přestřelka a sem tam i bolestivé výkřiky. Boje trvaly zhruba do 16:30 hod s tím, že nejvíce jsem se pobavila při tom závěrečném. Nazvala bych ho „FACE TO FACE" a účastnila jsem se ho pasivně s foťákem v ruce. Když jsem ale viděla Šakala, jak nahání Komára kolem barelu, vyměnila bych foťák hned za kameru.

Před odjezdem z bojiště nás Náčelník ještě hromadně zdokumentoval. Zážitky jsme si vyprávěli a rány ukazovaly po cestě k domovu, tedy spíš při pivku na které jsme se párkrát stavili:o)

A jaké jsou tedy ty zážitky??? No báječné přece!!Při každém nadechnutí si vzpomenu minimálně na Peťu Zemánka, Ježka a toho malého blonďatého NINJU (Přemek), který mně sejmul u vchodu. A poslední Šakalův zásah? Ten mám doslova u prdele :o)

Už teď se těším na další odvetu

Děkuji za pozornost, vaše Stáňka

P.S. Kde byli další dlouhodobě přihlášené trosky ? Markéta, Budulajz, Mireček, Radim…