Družinovka 22.10.2008 st.

Na sedmé družinovce se nás sešlo 9: (Tomáš, Wíťa, Aneta, Zuzka, Meloun, Kraťas, Péťa, Šimon a Micka). Nejdříve se Zuzka nechala prozkoušet do Nováčkovské zkoušky z bodů 8, 12, 13 a Šimon 4,8. Poté někteří sklerotici zjistili, že neumí „lodní v ruce", tak jsme to rychle napravili. Kdo ví, na co narazíme příště...No jo, 12 a 14 let to už je požehnaný věk! Šifra: Malý polský klíč, následovaly Státy světa, Poslepu pro míček: úkolem každého bylo poslepu dojít na hřišti k papírové trubce. Na této trubce byl umístěn tenisák, který se musel vzít do ruky, aniž by trubka spadla. Hrálo se na tři pokusy. O prvním místě rozhodl až rozstřel mezi Wíťou a Šimonem. Přesunuli jsme se do lesa, ve kterém se měla hrát Černá vysílačka. To je to jak ve vymezeném úseku se chodí a pátrá po člověku, který každých 120 s.pískne na píšťalku. Při odhalení se nahlásí vedoucímu jméno. V plánu bylo toto zahrát dvakrát. Předem jsem se domluvil se Zuzkou a Šimonem. Samozřejmě o sobě nevěděli. První kolo, kdy pískala Zuzka ještě nebylo nejhorší. Ovšem ve druhém někteří absolventi gymnázia odešli tak do vzdálenosti 5-ti kroků ode mne a čekali ve dvojicích popř. i více. Nebo si lehli za pařez a čekali asi až zahřmí. Moje informace, že by se mohli rozejít po lese, hra na jednotlivce nikoliv na grupy a že tak se to opravdu hrát nedá, nechtěli nebo neuměli pochopit. Hlavně, že umíme vše obkecat a jsme vysmáti jak leča, že jo!!! Příště donesu omalovánky a pastelky, třeba to půjde. Jen nevím, zda má cenu brát každému více pastelek nebo stačí jedna.