MIKULÁŠSKÉ KUSALÍNO 5.-7.12.2008

Sraz jsme si dali v pět odpoledne v klubovně. Auta jsme měli přesně na počet přihlášených, ovšem Šimona jsme se nedočkali, ani sms nebo nějaké jiné zprávy. Na Valašsku začalo lít a lilo celou noc. Tu správnou cestu k zavřené závoře do lesa jsme trefili až na třetí pokus. A tak v dešti, v mlze a v bahýnku jsme se pomalu šinuli do kopce na chalupu. Není to daleko, ale někteří nováčci i slzičku ukápli, než jsme se vytáhli korýtkem potoka na hřeben. Po zatopení a ubytování za námi přišel Mikuláš. Sněhur, Klára a Komár si dali tu práci, že vytahali kostýmy až nahoru! Každý musel něco předvést, zazpívat… i Vedení . Třeba Rosťa s Karim museli zpívat slovenskou hymnu. Šrámka, s Vláďou, Janou a Jarkou pro změnu rusky Kaťušu. Ti, co nebyli schopni předvést básničku ani písničku, hold museli zacvičit. Z fotek lehce poznáte, kdo to byl… U vyhřátých kachláků jsme poté zpívali a šifrovali a soutěžili ve všem možném.

V sobotu ráno (fan klub už vykecával) Rosťa zatopil, rozdělil úkoly a odjel na důležitou schůzi ohledně cyklo do Frenštátu. Ostatní měli program v chalupě (s kostkami, kartami). Holky na oběd uvařily výborné špagety s masem, sýrem a kečupem a na večeři zeleninou polévku. K tomu poznámka. Mládežníci si neuvěřitelně vymýšlejí, to nejím, to nejím… Řezat, řezat, řezat… Venku se přece jenom udělalo slušně pěkně a tak jsme odpoledne byli venku, Jízdní pošta (postupný přenos básničky po členech štafetovým způsobem), honička na vrchní louce, soutěž s freesbee - trefování se do kosočtverce… Ale to už byla tma. A tak se ještě prošli s rozpálenou krbovou zápalkou, kdo dále. Mixík si pěkně poběhal po okolních loukách a kopcích - a to ještě s jedním vlčákem. Po večeři jsme pokračovali - písničky (tzv. „odrhovačky", ale i Landovy songy), šifry, hry. Úspěch měla nebodovaná hra „smeták" a hlavně přemýšlecí „co by byl, kdyby byl". Z Melouna jsme udělali sexuálního maniaka a učitele rodinné výchovy, protože prý dělal nahoře ráno striptýz. Za svitu měsíčku se družiny vydaly hledat svého rádce a to podle vysílačky. Wíťa a Vojta stihli vymést i nějaké ty kaluže. Ještě že kachláky skvěle topí. Večer nás překvapil výpadek solárního systému, asi jsme svítili příliš dlouho a tak světla vypadly. Ale máme technickou četu, která to nějak dala dohromady.

V neděli ráno opět změna, chvílemi sněžilo a chvílemi pršelo. I po cestě domů auty. Ale nejdříve jsme po snídani pokračovali v programu v chalupě a taky ve zpívání. Vše jsme završili Vrchcáby, přípravou zásoby dřeva, obědem a velkým úklidem chalupy. A před chalupou ještě nezbytné společné foto. Dole u aut v údolí jsme byli za chvilku (v porovnání s výstupem). Cesta zpět (i když lilo) se také obešla bez komplikací, v Proskovicích jsme vrátili Mixíka do stavebnin a ostatní vyložili za Lunou nebo blíže k domovu. Dorazili: H - Terka, Meloun, Mája, Vojta, Adam Z - Marťas, Robin, Peťánek, Micka Č - Martin, Bobeš, Kraken, Kraťas, Wíťa, V - Kari, Klára, Jana, Šrámka, Rosťa, Mixík, Sněhur a Komár. Na první noc za námi přijeli ještě Jarka s Láďou. Původně jsme ještě plánovali výjezd na Vítky na hokej do Zlína, ale nakonec jsme upřednostnili florbalové Mistrovství světa v ČEZ Aréně, kde jsme sice podlehli těsně Švédům 4:5, ale atmosféra byla vynikající ( téměř 9.000 diváků, Kari, Kraken, Marťas, Rosťa…).