Lyžařská výprava 8.2.2009 PUSTEVNY

Celý týden jsem denně sledoval předpovědi počasí a weby, abychom se ujistili, že změna cílové destinace na Pustevny je ta správná. V sobotu bylo samozřejmě hodně telefonátů a sms, kdy lidičky říkali, že neplánovaně přijedou anebo naopak odpadávali jako hrušky. V 7 hod ráno jsme naložili plnou dodávku materiálu a vyrazili na Bečvy a Pustevny. Počasí nic moc, zataženo a drobný déšť, který před vrcholky sílil. Ale s nadmořskou výškou sněhu přibývalo. I díky tomu jsme se u pokladen rozhodli pro půldenní jízdenky do 12:00 hod. V půjčovně jsme dopůjčovali snowboard set pro Anetu a lyžáky pro Sněhura a Kariho, protože už mají větší nohy než naše oddílové lyžáky. Ale na to, kolik nás jezdilo, to je s materiálem úspěch. Samozřejmě nám zbylo ještě spousta slušných lyží, lyžáků i přileb pro malé i velké, co dneska nedorazili. Na naši oblíbenou Velkou sjezdovku (dlouhá přes kilometr a s vyhovujícím profilem pro začátečníky i pokročilé) jsme museli jako obvykle dojet po Knížecí cestě, která naštěstí sníh a led ještě měla. Pro některé to byla první jízda na lyžích. Na sjezdovce, která leží tak trochu mimo areál až za sochou Radegasta, nás čekalo milé překvapení. Kromě střední mlhy nás čekala perfektně vysněžená a upravená sjezdovka (tak jak informovali na webu) a také mrholení přestalo. No a když k tomu připočítáme, že kromě nás jezdilo na sjezdovce a dvou vlecích už asi jenom 15-20 lidí, tak jsme tam byli prakticky sami a měli vše téměř pro sebe. Škoda jenom té mlhy. Začátečníkům to ale v menších rychlostech nevadilo a povrch sjezdovky byl celý den krásně upravený. Nejprve se zkušenější lyžaři a prknaři (Kvasík, Šrámka, Rosťa, Komár,Vladimír a další) věnovali těm začínajícím, ale později už byli všichni schopni jezdit samostatně anebo v různých skupinkách a to i na vlecích. I začátečníci si několikráte troufli jet až dolů na dvojkotvu, kde byla sjezdovka prudší. Po poledni jsme v bufetu pojedli a popili a kromě čtyřky, která už to vzdala, se všichni vrhli na další lyžovačku a dokoupili jsme si většinou pět jízd na velký vlek. Odpoledne postupně přicházela avízovaná studená fronta a hlavně na vrcholové stanici začalo více foukat a přituhlo, pravá horská zima se vrátila. Ale přežili jsme to (prostě zima na horách, konečně jsme si jí užili) a po hřebenovce kolem sochy Radegasta jsme se vrátili do půjčovny a na parkoviště. Cesta auty tam i zpět proběhla bez problémů, pouze jsme museli dolévat unikající olej do dodávky, tuto závadu jsme zjistili bohužel až v pátek a objednána je v servisu až na čtvrtek. V klubovně jsme vše vyložili a rozprchli se domů. Takže pochvala všem, co dneska dorazili. Není lehké někoho vychválit více (nemusím snad chválit naše dobré prknaře a lyžaře), ale dnes asi Anetu a Šimona za velkou snahu naučit se na snowboardu a také Vojtu, který ve svých osmi letech lyžuje výborně a v pohodě stíhal i těm nejlepším !!! Takže výprava i přes „jaro" v údolí splnila svůj účel a je třeba v tom někdy pokračovat. Akce „co Čmoud, to lyžař" teprve začala.