Rodiny - Kubínska Ho´la - 5.-7.2.2010

Tak nás Renčiči pozvala na Oravu. Kašáci po cestě přibrali Renči a Natálku v Žilině a Brno a Poprad dorazili samostatně podle předem připraveného plánku. Ani v něm nebylo moc chyb, je třeba neznámou autorku pochválit. Setkání rodin bylo jako vždy radostné a rozprava a plánování další „turistiky" u krbu v obývačce se protáhla do brzkých ranních hodin… Obzvláště když k tomu bylo dobré víno a dobré jídlo, výborné pomazánky ze všech měst, sýry, salámy… Ty fotky z noci určitě lžou, já jsem přece nemohl tancovat, pokud se ty obrázky nehýbou, tak tomu přece nemůže nikdo uvěřit! Jo, fotky bude třeba promazat…

Dopoledne po snídani popojíždíme několik stovek metrů na velká parkoviště přímo pod čtyřsedačku. Měli jsme o Skiparku Kubínska Ho´la dobré reference a to se potvrdilo. Dlouhé a široké sjezdovky, příjemná obsluha. Renči objednala slunce a pěkné výhledy na Fatru, Roháče, Nízké Tatry… a taky na kopce, které neumíme pojmenovat. Takže čtyřhodinové lyžování uběhlo jako voda a všem to šlo pěkně, obzvláště těm nejmenším. Úplně ve vrchních partijích areálu sice chyběl dostatek sněhu, ale celkově to stačilo a bylo to dobře „dlouhé". Na chatě jsme se převlékli, pojedli a už jedeme dolů do Dolného Kubína - čeká nás Vodný svet - aquaparčík. Trošku jsme to hledali. Ty tři hodiny čváchání a tobogánovaní si užili hlavně kinders. Ale i my jsme se „naháňali" v kole či skákali a dělali vlny nebo nechtěli vylézt z vířivek. K tomu Zlatý Bažant v bufetu. Celé zařízení je nové a pěkné, jenom sauna či pára nám trošku chyběla. No a k tomu pěkná a milá recepční… V osm jsme vyrazili zpět, děti opět prosvištěly nahoře nějaké to DVD a rodičovství dole hodovalo a papalo a pilo až do odpadnutí. Tentokráte byl na pořadu Francouzák.

V neděli to sice nejprve vypadá na škaredší počasí, poletuje i sníh, ale skoro všichni vyráží na dvouhodinovou lyžovačku a vyjasňuje se, slunce atd. Takže opět dobrá lyžovačka! Po návratu balení, dojídání zbytků, úklid… Vlastník chaty ji prý chce prodat, to by byla škoda, kdybychom se tam už nemohli vrátit…

Snad nemusím psát, že celý víkend nás provázela sranda a drobné záměny, třeba rozeznat čí jsou a komu chybí černé rukavice, zajímavá zjištění při odjezdu, že Renči má každou hůlku o dost jinak dlouhou, že Brno z většiny zapomenulo plavky a tudíž Renči aktivně obrátila Žilinu vzhůru nohama, aby plavky zajistilo atd. atd. Domů do všech stran dojeli všichni šťastně za zvuků různých CD a DVD, Rangers a Greenhorns počínaje a Mamma Mia konče. Tož Renčiči, fajne to bylo. RR