Motýlek PRAHA 11.-13.12.2009

Pirát nám zajistil slušné přespání (a zdarma) na ústředí KČT na Lužinách, vzorně sepsal navrhovaný program muzeí, divadel, galerií… a toto pozvání na víkendovou kulturu v Praze přijaly tři ostravské oddíly - tedy jejich vedoucí, Čmoudi, Hogani a Stopaři. My jsme přijeli auty a ostatní vlaky. Rosťa + Šrámka + Marťas vyjeli z Ovy v pátek kolem půl páté večer a kolem osmé po větším bloudění našli na Lužinách ústředí KČT. Když předtím už kroužili kolem vedlejší stanice metra Luka. Ještě si poté metrem zajeli pár zastávek do obrovského nákupního centra Metropole ve Zličíně na večeři a „poguljať" kolem obchodů. Postupně dorazili ostatní - včetně Kvasíka a Sněhura, kteří měli ještě odpoledne na Mitušce vánoční nadílku. Spalo se nám celkem dobře, večer jsme samozřejmě ještě diskutovali s Pirátem o všem možném (a taky vyzkoušeli dárek ze Slovenska - „Demenovku").

V sobotu ráno skočil Rosťa a poté i kluci do Billy na snídani (velice dobře zásobený obchod hned pod Ústředím klubu) a po snídani Rosťa vyrazil nejprve do Dejvic na Vítězné náměstí, kde měl v cukrárně nad čajem hodinový příjemný přátelský rozhovor s panem čestným předsedou Janem Havelkou a ostatní naši se mezitím přemístili na Václavské náměstí do historické budovy Národního muzea, kde kromě stálých klasických expozicí byla krásná výstava Příběh planety Země, prostě vše o Zemi, jejím vzniku, pohybu, zemětřeseních, sopkách… Dobré. Proletěli jsme ještě zoologickou a botanickou část a v nádherném Pantheonu viděli foto výstavu o holocaustu. Chtěli jsme vidět i výstavu ke 110. výročí založení Českého olympijského výboru, ale nikde jsme nesehnali podrobnější informace, škoda, to jsme chtěli vidět. Až doma jsme na webu zjistili, že to bylo hned ve vedlejší nové budově, tedy v bývalém Federálním shromáždění, ale tam plakáty zvaly jenom na Košický zlatý poklad… Osud. Po Václaváku směrem dolů jsme se občerstvili u stánků (svařáček atd.) a došli do Staroměstské radnice, kde celkem pravidelně už po léta navštěvujeme výstavu Czech press photo. Tentokráte 2009. Opět spousta výborných fotek. K tomu Orloj, cizinci, svatby. A taky další doprovodná výstava v historickém sklepení - různé grafiky a plastiky o AIDS… O kousek dále jsme se nadlábli v KFC a pokračovali přes Vltavu na Malou Stranu. Výstavu Otakara Lebedy ve Valdštejnské jízdárně jsme z časových důvodů vynechali a po schodech vystoupali na hrad, pokochali se rozhledem a pro změnu v Jízdárně Pražského hradu viděli retrospektivní výstavu Josefa Čapka. Autora snad nemusím představovat… Naprosto originální tvorba, literární, humorná, novinářská, karikaturistická, scénografická, kubistická, ilustrátorská… konče třeba skvělými náčrtky k pohádkám (Dášenka, Pejsek a kočička, Devatero pohádek…). Od 16 do 18 hod jsme pro změnu za levnější peníz prošli výstavu v Klášteře sv. Jiří - Umění v Čechách 19. Století. I kluci byli překvapeni, jak krásné a věrné obrazy dokázali namalovat naši oblíbenci Mánesové, Purkyně, Chittussi, Brožík, Navrátil, Schikaneder, Myslbek, Marold, Mařák… Ale o to více se nám líbila výstava krajinářského díla Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho dcer, Charlotty a Louisy. Romantismus jako vyšitý. Nevěřili jsme, že mnohdy nejde o fotografie, jak ty obrazy byly věrné a krásné. Po zavíračce jsme ještě vyfotili vánoční stromek za chrámem sv. Víta na nám. Sv. Jiří a po přejezdu metrem i na Staroměstském náměstí, kde na vánočních trzích probíhal na pódiu koncert a kolem byly tisíce lidí a fronty u stánků… Ale taky krásný vánoční strom. To už jsme ale spěchali a popojeli tramvají do Hudebního divadla Karlín, protože jsme měli předem koupeny díky Pirátovi lístky na muzikál Limonádový Joe aneb Koňská opera. Tohle divadlo je už dlouho zárukou kvality (oproti jiným plochým a umělecky trapným muzikálovým produkcím…) a rozhodně nás to nezklamalo, i když člověk zná velice dobře filmovou předlohu. O to je to srovnání těžší a přísnější. Ale výkony herců a zpěváků (Marek Vašut, Petr Kostka, Linda Rybová, Karel Fiala, Václav Vydra, Kateřina Brožová či Lumír Olšovský) byly výborné a po zbytek víkendu jsme si pobrukovali ústřední melodie - Arizóóna… Whiskey, to je moje gusto… Když v báru houstne dým… Sou fár… Atd.). I některé současné humorné vložky byly geniální. Snad jenom v bufetech mohlo být levněji a taky jim nemusely hned dojít chlebíčky. Po konci jsme celkem marně s Pirátem, Lídou a Fili v centru a okolí hledali místo k večeři za rozumnou cenu, ale kromě prázdných drahých hotelů za neuvěřitelné sumy a naopak levných stánků na ulici, nic nebylo. Až jsme zapadli do jednoho podniku v Jindřišské. Nebyl úplně nejlevnější, ale kupodivu ještě vařili. O půlnoci jsme stíhali jedno z posledních linek metra. Hogani měli svůj program (např. muzikál Kleopatra).

V neděli ráno po obligátním nákupu v Bille a po snídani jsme sbalili věci, naložili je do auta a navzájem se rozloučili. My jsme vyrazili opět metrem B až na Florenc a odtud pěšky kolem Historického muzea na vrch Vítkov - do nově zrekonstruovaného Národního památníku s novou historickou expozicí /1918-1989/. Nevynechali jsme ani vyhlídku úplně nahoře s krásným rozhledem na celou Prahu a obzvlášť na Žižkov, Karlín a nejbližší čtvrti. Expozice byla dost multimediální a líbila se nám, stejně jako další výstava fotografií z archivu Hradní stráže (1918-1933), vlastní šílené mramorové prostory (takové velké „krematorium, ale důstojné) a taky zpřístupněné spodní prostory (byl tam balzamovaný prezident Gottwald atd.). Neplánovaně jsme tam pobyli dvě hodiny a po sestupu dolů a po svačině na autobusáku Florenc (čerstvé bagetky, kafíčka) jsme jako poslední štaci navštívili Muzeum hlavního města Prahy Na Poříčí. Kromě stálé historické expozice (Pravěká a historická Praha) a Langweilův model Prahy jsme viděli nádherné 3D zpracování - virtuální průlet nad tímto modelem - ve 3D kině, což byla bomba. Pracovali na tom 3 roky… Dále se mi moc líbila výstava Cesta do hlubin města - 12 nej… objevů pražské archeologie, nejenom fyzická výstava vykopávek, ale plno počítačů, grafiky, dokumentárních filmů. Třeba ten skvělý o Juditině mostu (předchůdce Karlova mostu). Jo, v tomhle muzeu jsme ušetřili dost peněz díky Eurobedskám. No a úplně na závěr hravá expozice o historii Merkuru a o dalších dětských kovových stavebnicích. Hráli si nejen děti, ale i dospělí. Už se opět začalo stmívat, když jsme metrem přejeli na Lužiny, naskákali do aut, načepovali benzín a kolem osmé byli i po vykládce a nakrmení pejsků v Proskovicích a po večeři na Rohlence v pohodě doma. Bez dopravních komplikací. Moc dobré to bylo, ale to jsme ještě nestihli hromadu výstav, které by nás zajímaly… Tak třeba někdy brzy.

+ díky Pirátovi a ústředí KČT za zorganizování přespání a přípravě akce

+ nabídka muzeí se v Praze stále navyšuje a kvalita expozic stoupá, už nemusíme kvůli multimédiím jezdit do Londýna, i v našich muzeích jsou pro děti interaktivní PC, hrají tam filmy, televize na každém rohu. Učíme se. Je to zábavnější. Bohužel to není v Ostravě…

+ výborné Hudební divadlo Karlín. Po dlouhých desetiletích zpřístupněný vrch Vítkov.

- stále dražší vstupné, běžně i 150-180 Kč základní plné vstupné… Přitom slabé občerstvení a mnohdy hrozné WC (to platí i o KFC a dalších).

- stále mnohdy nemožnost amatérského focení na expozicích - anebo za velké peníze. Oproti zahraničí celkem trapas.

- o víkendech v centru Prahy a okolí minimální možnost se najíst za průměrné peníze, buď jenom stánky s párky na Václaváku a na trzích, na druhé straně neuvěřitelně drahé a snobské restauračky a kavárny v luxusních hotelích (které zely prázdnotou).

- celkem bídná informovanost muzeí o jednotlivých „utajených" výstavách.

- slabší zájem o tuto kulturně výchovnou akci mezi našimi staršími. Byly doby, kdy nás na Motýlka z Vedení jezdilo 15 a více… I když uznávám, že vstupy v Praze stojí dost peněz. RR.