Putování Plzeňským a Karlovarským krajem - Broumov a okolí 29.7.-8.8.2011

Pátek 29.7.2011 Několikadenní přípravy a balení vrcholí sjížděním účastníků ve dvě odpoledne u Luny a poté v Proskovicích. Tam dokládáme vše potřebné a vršíme vozík. Vyrážíme asi po půl čtvrté a zastavujeme na svačinu a wecka u Vyškova, v Metropoli Zličín a tankujeme u ONO Plzeň. V Méganu jede Šrámka + Ela + Sančo + Micka + Silva. V Loganu jede pětice kluků - Rosťa + Vojta + Robin + Meloun + Marťas. Po cestě vidí pilotní film Kobra 11 a Pád třetí říše. V Broumově Rosťa získal od pana správce klíče a rozdělujeme se do dvou chat přesně na kluky a holky.

Sobota 30.7.2011 Ráno se po snídani balíme na kola, ale počasí je proti. Rosťa si sice projede Broumov, ale opět začíná pršet, takže směr Tři sekery, Drmoul a Mariánské Lázně vyráží na kolech jenom tři stateční, Robin, Meloun a Marťas. Přeháňky jsou ale místy i silnější, takže když se potkáváme na kolonádě, nejsou zrovna suší. Bumbáme minerálky, fotíme se a na oběd jdeme do palačinkárny a bylo to velice chutné. Více se v dešti dělat nedá. Po nákupu v Kauflandu nadvakrát i s koly přejíždíme do Broumova a Rosťa + Ela + Vojta se opět vrací, protože si koupili vstupenky do krásného nově zrekonstruovaného kina Slávie na 3D film Auta 2. Bylo to pěkné a i když to bylo kreslené, tak obzvláště pro staré tam bylo nespočet vtipů a narážek. Večer po kuřecích a vepřových steacích hrajeme Česko. Dvojice se losují a vítězí silná dvojka Marťas + Rosťa. Ještě před hraním Česka jsme se někteří prošli vesnicí a navštívili místní lovecký zámeček. V něm jsme objevili dobré pivo a hlavně nádherného britského modrého kocoura jménem Baron.

Neděle 31.7.2011 Copak ráno? Opět prší. Takže po snídani skáčeme do aut a jedeme na hrad a zámek v Bečově nad Teplou. Tam jsme před polednem a vybíráme si okruh č.2, tedy prohlídku interiéru bez Relikviáře sv. Maura, kterého jsme nedávno mnozí viděli zapůjčený v Praze. Průvodce Kája toho sice umí hodně, ale jeho projev je takový zvláštní, že mu mnohdy moc nerozumíme. Následuje menší muzeum hraček, obzvláště těch dřevěných. Motorky vynecháváme, není o ně zájem. Zato o oběd v Hradní baště zájem je, vítězí většinou menu s fazolovou polévkou a svíčkovou, další si dávají výpečky se dvěma druhy knedlíků a zelí, Meloun plněné knedlíky. Bylo to dobré, rychlé a v krásné hospodě. Vytrávit to chceme na krátké 1 km naučné stezce na Šibeniční vrch, kde se opravdu dochoval zbytek kruhového popraviště. Naučné cedule zněly dost morbidně. Po cestě zpět opět začíná pršet a tak se krásným údolím Teplé přemisťujeme do Plané do Hornického muzea, do štoly Ondřej Šlik. Prohlídku „vede" z papíru Marťas, zatímco Rosťa odjíždí na nedaleký Rozvadov, kde se potkává s KADAEM, které se vrací ze Švýcarska a které nám předává Ria a Baraky. A taky zírá nad neuvěřitelně velkým Asia tržištěm. Na chatkách se koupeme, flákáme, Silva jde běhat a Rosťa se Šrámkou si procházejí Broumovskou Naučnou stezku. Je velice příjemná, krásné stromy, dubová alej, železárenská historie u Hamerského potoka. Končí pivkem v Loveckém zámečku. Na večeři kluci ohřívají párky a přijíždí Šídlo s Leou a Laurou. Mládežníci si pouštějí večer nějaké video a staří hrají Evropu. Je to velice velice vyrovnané, ale vítězí vylosovaná dvojice Sančo + Rosťa.

Pondělí 1.8.2011 - že by dnes nechtělo moc pršet? Snídaně, noviny a sedáme na kola a vyjíždíme směr Chodovská Huť a Panský vrch. Nová rozhledna je vysoká a díky tomu, že je z pozink roštů a je vidět pěkně dolů a pod nohy, tak je to i adrenalin. Navíc se nahoře dá rozhoupat… Kousek níže u Drmoulu nacházíme na naučné stezce krásný Židovský hřbitov. K rozhledně se někteří vrací po asfaltce a někteří po lesní cestě. Pokračujeme na kolech přes obec Tři Sekery (místní fotbalové hřiště TJ Tatran Tři Sekery…) nejkratší cestou na Kynžvart. Zámek je v pondělí zavřený a protože vedlejší zámecká restaurace měla ceny jídel nehorázně vysoké, vyšlapali jsme do kopce až do Lázní Kynžvart, do příjemné hospody u Bůčků. Poprvé se setkáváme s limonádami v pivních lázních - Il Sano. Příjemná obsluha a jídlo. Mezitím venku pro změnu leje. Ale na cestu zpět se to umoudřuje. Jedeme po skupinkách. Rosťa se poté vrací pro Šídlo s Laurou autem a taky nakupují v Lídlu. Dneska to bylo na kolech cca 42 km. Večer po koupání a večeři hrajeme pro změnu Evropu… Vítězí skupina Marťas, Silva, Sančo… Pod stromy hned vedle chatek nacházíme krásné hřiby a tak vaříme houbovou polévku.

Úterý 2.8.2011 - dnes vyrážíme na kola na opačnou stranu po cyklostezce 36. Nejprve ráno Rosťa jede nakupovat a do cykloservisu v Mariánských Lázních. Většinou lesními stezkami jedeme do Tachova - přes Žďár, Halže a Světce. Po chvilce strávené na náměstí a v Infocentru obědváme na blízké terase. Poté se přesunujeme do Muzea Českého Lesa, sice regionální, ale velice zajímavé. Šídlo s Laurou jedou autem nakupovat a my ostatní se vracíme téměř stejnou cestou zpět. V Halži se na nově vzniklé Vesnické muzeum jede podívat jenom Rosťa. U Prostředního Žďáru se rozdělujeme, protože jsou slyšet hlasy o prodloužení trasy. Ale nakonec do opuštěné krásné přírody navíc jede jenom Marťas a Rosťa, směr U Křížku, Na Výšině a Broumov celnice. Jsou tam slušné kopce a pohraniční obslužné asfaltečky. Šrámka po cestě sbírala hřiby a ostatní hlavně jahody. Po návratu si objednáváme tenisový kurt a postupně se na něm střídáme až do úplné tmy, kdy končí Meloun a Robin. Dále se hraje bembajs a okupujeme dětské hřiště.

Středa 3.8.2011 - Počasí vypadá slušně a tak po snídani sedáme na kola a vyrážíme směr hraniční přechod a Německo. Rosťa díky mejlům a práci doráží o trochu později. V obci Mähring jako by nás čekal jiný svět… Všechno nádherně upravené, kytky, ploty, fasády, zahrádky, potůčky, studánky… prostě všechno. Ách jó. Rozhledna na kopci u kostelíku nad vesnicí je volně přístupná, nic není poničeno. Po rozhlédnutí a odpočinku se další trasy ujímají holky a za chvíli již bloudíme lesem. Popis cesty úplně nesouhlasí s mapou a taky německé značení je staré a k smíchu. Nicméně nacházíme tu správnou cestu a přes krásný romantický přechod (jako ve filmu Tři veteráni) se vracíme na území ČR v oblasti Slatina. Čeká nás dlouhý sjezd kolem bývalých kasáren (dnes paintball) a přes Tachovskou Huť kolem Panského Vrchu a přes Drmoul přijíždíme do Mariánských Lázní. Tam mezitím přejela Šídlo s Laurou. Svačíme ve stáncích a otravují nás dotěrné vosy. Vše směřujeme k 15 hod, kdy po napojení z místních pramenů sledujeme Zpívající fontánu na Kolonádě. Čajkovského klavírní koncert B moll. Šídlina jede nakupovat a my se na kolech po hlavní cestě přesunujeme do Chodové Plané, do Skalní restaurace Chodovaru. Restaurace je to špičková, ale přivítání číšníkem nic moc, spíše jsme mu překáželi, že prý je všechno reserve a my jsme si chtěli dát jenom pivko. Nakonec si to pivko a Il Sano ale dáme. Interiér je suprový. Na kolech se vracíme do Broumova přes Kyjov a Zadní Chodov, vyhnuli jsme se tím pádem kopcům v Českém lese a najeli jsme celkem cca příjemných 60 km. Večer si užíváme na chatkách, hraje se badminton, večeří se párečky, salámy, sýry… Dojídá se houbová polévka a papá se výborná houbová smaženice. Někteří se intenzivně balí na zítřejší Ohři (Silva).

Čtvrtek 4.8.2011 - Ráno balíme, opouštějí nás Prusci s Micinou, protože Šídlo musí poté ještě do Mnichova, nakládáme vozík a kolem poledne jsme na tábořišti v Kynšperku nad Ohří. Rosťa se Šrámkou odvážejí auta do Lokte a domlouvají tábořiště, protože bez rezervace to nejde. Po návratu se samozřejmě rozprší… Takže čekáme v bufetu a vyrážíme až někdy po 14 hod. Po cestě nás čeká relativně líná a bezpečná Ohře, nicméně příroda kolem je krásná, kytky, lekníny, stulíky, kačenky…a taky hromada bolševníků. To zíráme. Po cestě nás samozřejmě chytnou přeháňky, takže vždy zastavíme na svačinu a čajíčky na vodáckých tábořištích (Šabina, Černý Mlýn…). Jedeme raft a dvě Ria. Kolem sedmé večerní máme za sebou cca 28 km plavby a proplouváme romantickým Loktem a přenášíme poslední dva jezy. Na tábořišti členstvo staví stany a jde do bufetu na hotovky, zatímco Rosťa a Šrámka jedou do Kynšperku pro auto a navádí bloudící Brno - Boháčky na tábořiště. Přidávají se tedy Martin, Čára, Martinka a Mates. My už máme na hotovky smůlu, je pozdě, ale utopenci a nakládané hermelíny to napravují. Tábořiště je samozřejmě plné a je tu rušno.

Pátek 5.8.2011 - ráno na tábořišti u Lokte nás čekalo zataženo a po snídani začalo slintat. Vyrazili jsme tudíž do města a k prohlídce hradu. Hrad je velice pěkně opraven a nám stačila prohlídka bez průvodce, expozice skla, útrpného práva, dějiny soudnictví, historie hradu… Príma. Na náměstí jsme na terase poobědvali a porozlívali co se dalo. Opět začalo pršet. Po sbalení tudíž nastalo dilema, zda další splutí zrušit či pokračovat stejně jako stovky vodáků kolem, kteří se hold v relativně teplém deštíku nerozpustí jako z cukru… Déšť po delší době naštěstí přestal a tak jsme se nalodili na raft a dvě Ria a příjemně tekoucí Ohře nás doprovodila ke Svatošským skalám. Pěkné skály a hospůdky jsme nemohli vynechat… Po nich už jsme vplouvali do KV. Propluli jsme kolem KV Arény, staré plechové haly a u opraveného jezu jsme propluli krásnou novou propustí. U vodácké ubytovny jsme plavbu ukončili a zatímco většina večeřela a balila lodě, Rosťa s Martinem a Šrámkou jeli taxíkem do Lokte pro auta. Díky časovému presu a dešťům jsme neměli čas je přesunout do KV. Po cestě už byly uzavírky, protože se 20 tisíc lidí sjíždělo do Lokte na závod MS v motokrosu… Po návratu jsme ještě nakoupili v Tescu se strašnou frontou u pokladny a přejeli na poslední noc do Broumova. Brno spalo v dívčí chatě. Tedy před spaním se samozřejmě kecalo a hodovalo…

Sobota 6.8.2011 - poslední spánek v Broumově na chatičkách jsme si užili do sytosti. K ránu ještě pršelo, ale stejně jsme museli po snídani všechny stany a lodě čistit, sušit a složitě nakládat. A taky předat vyčištěné chaty panu správci, což se podařilo asi kolem 13 hod. Mezitím si Brno zajelo na Panský vrch na rozhlednu, takže si užili taky trochu adrenalinu. Společně jsme přes Tři Sekery dorazili za zámek Kynžvart, který byl tentokráte otevřen. Všichni jsme šli na prohlídku a byla výborná a zábavná. Včetně kuriozit nejznámějšího vlastníka - státního kancléře Metternicha. Po fotografování a občerstvení v místní cukrárně (výborné bagety, zmrzliny a poháry levnější než v Mariánských Lázních) jsme se nasměrovali do Karlových Varů do zamluvené ubytovny v loděnici. Vládnou tomu příjemní správcové. Po ubytování (5+8 lůžek) jsme vyrazili do města. Tedy většina z nás šla nejprve do protější vodácké hospody na fritovaná jídla, zatímco Šrámka + Marťas + Meloun + Rosťa se nezdržovali a vyrazili na Kolonády, čímž stihli i otevřené zřídlo a došli až do amfiteátru na konci města. Všichni jsme se potkali už skoro za tmy přepiti různými prameny, které jsou v KV převážně horké. Až do 70 stupňů! Společně jsme našli hospůdku s levnou Plzní a také děti si něco daly. Martin se poté obětoval, šel s kinders na loděnici a rodičovství si užívalo nočních Karlových Varů…

Neděle 7.8.2011 - Kupodivu klidně jsme se vyspali, protože jsme okna měli spíše k řece než k průtahu městem. Balení bylo jako obvykle pomalé, a tak jsme vzdali muzeum Becherovky a vyrazili jsme auty na druhý konec města ke Galerii (mimo jiné= výstava 80 let Barandovských studií). Ale ouha, hned po rozjezdu začal Mégane na displeji počítače hlásit chybu a nutnost servisu a auto jelo pouze s omezovačem a pomalu. Takže u Benziny po marných telefonátech s ČSOB a Renault Asistence a servisním technikem (kdy nám veškeré pojistky byly v neděli k ničemu… pouze k odtahu vozidla) jsme přeházeli nějaké věci z vozíku do Mégana a naopak a zprovoznili v Loganu všech 7 sedadel a řízení do Ovy se ujala úspěšně Silva. Samozřejmě že nám do toho pršelo. Melouna vysadili u Humpolce, protože pokračoval s rodinou na Lipno a taky se zdrželi v zácpě na D1. Rosťa se Šrámkou se tedy opětovně ubytovali ve vodácké ubytovně luxusně sami (ve třílůžkáči) a vyrazili do města. Měli dost času na prohlídku města… a na oběd. Na výstavě v Galerii nechyběly rekvizity např. z Popelky, Amadea, Limonádového Joa a dalších slavných filmů a pohádek. Super. Prošli jsme i další výstavy, líbily se hlavně díly skupiny Ars Longa (Jiří Anderle a jeho sbírky) a hlavně obrazy známých českých malířů 20. století. Městským busem jsme přejeli k tržnici, abychom nemuseli přes celé město šlapat do Muzea Becherovky. Expozice je nově vytvořena v bývalých prostorech výroby, která se mezitím přesunula do nových prostor. Nechyběly ochutnávky tří ze čtyř výrobků, ale… tradiční becherovka nám stále chutná nejvíce. Na chvíli jsme se přesunuli na loděnici, pokecali s příjemnou paní domácí a opět utíkali na bus, který nás dovezl k Puppu. Za ním pouze nás vyvezla lanovka na vrchol k Dianě a rozhlednu jsme stihli těsně před zavíračkou v 19 hod. Rozhled byl krásný a… nahoru vedl zdarma výtah… a rozhledna byla zadarmo! Vedle Diany jsme prošli minizoo s poníky, kozenkami roztomilými černými prasátky. Dolů zpět do města to byl celkem kus, prošli jsme kolem známého Jeleního skoku a kamzíku až dolů na rozcestí u Vřídla. Na večeři byl v hospůdce dobrý tataráček s topinkami… A spánek klidný.

Pondělí 8.8.2011 - Protože servis Renault otevírá až v devět, nemusíme ráno spěchat. Servis je samozřejmě na konci města a ještě k tomu na kopci. Předáváme auto a sundáváme kola ze střechy a jedeme po silnicích směr Interspar (v OK koupit kazetku do kamery) a hned vedle nás čeká slavná sklárna Moser. Nejdříve tedy muzeum s pěti velkými obrazovkami a audioprůvodcem, kteří nás provedli historií sklárny. No a samozřejmě plno skla a váz ve vitrínách. Dost dobré. Poté se přesouváme přes dvůr do vlastní hutě, kde vidíme výrobu skla. A do třetice nás čeká reprezentační prodejna. Ceny dosti vysoké a úměrné ruční a světoznámé výrobě. Je se na co dívat. Mezitím se blíží bouřka a větrná smršť, tak tak jsme stihli přejet do Intersparu na oběd a po bouřce na kolech kolem dostihového závodiště a nové KV Arény do centra až ke Vřídelní kolonádě. Kupujeme si lístky na prohlídku podzemí Vřídla a volný čas do zahájení procházíme kolonádu a fotografickou a sklářskou výstavu v patře. A taky kostel Sv. Máří Magdalény. Historie (a podzemí) Vřídla je samozřejmě dost zajímavá. Jenom paní průvodkyně nesnáší, když tam má malé nezbedné děti a když ji náhodou někdo filmuje. Osud. Ještě máme trochu času, ale zamýšlené Karlovarské muzeum u Puppu je v pondělí zavřeno. No nic, šlapeme do Renaultu, abychom se dověděli, že jde pouze o zrezivělý kontakt kabelu vedoucí ke škrtící klapce. Diagnostika 350,-- Kč… Můžeme tedy nasoukat kola na střechu a za zvuků skvělé hudby (rockový Neckář, Fešáci…) bez problémů přejet přes celou republiku až do Ostravy. RR.