17. Železný Tomík Litoměřice 13.-15.5.2011

V pátek odpoledne se postupně sjíždíme a svážíme i s koly do Proskovic a rozhodujeme se vyrazit až po utkání našich se Švédy na MS. Po hokeji (bohužel prohráváme v semifinále se Švédy 2:5) vyrážíme Ducatem a Loganem směr Litoměřice. Zatavujeme u pumpy Luk Oil v Mohelnici, a pak za Prahou u Mekáče. Cesta je v pohodě a bez problémů. Nevím, co sledují Kari s Jeňou a Peťánkem v Ducatu, ale my v Loganu postupně vidíme DVD Prázdniny pana Beana, animovaný Příběh Žraloka a Počátek s Di Capriem. Je to psycho… ale cesta ubíhá prima. Dvojice Jindrovi Černému do Litoměřic hlásíme telefonem. Něco před půlnocí dojíždíme ke kempu a po zjištění, že vrátka už jsou uzavřena a že se není kudy dostat do kempu, budíme správce kempu, který nám obětavě odemyká. Stavíme 3 stany a jdeme spát.

Ráno kolem osmé nás budí Rosťa a mizí směr Praha, protože má na ústředí KČT dnes Předsednictvo a tak po dlouhých letech nezávodí. Stejně ho bolí tříslo. My ostatní v klidu snídáme a po snídani zjišťujeme, kdy startujeme, protože startovní listiny již jsou vyvěšeny před sociálkami. Něco před desátou dostáváme čísla a prohlížíme si, kudy vede trat. Letos jsou tratě totiž většinou nově vedeny, lodičky jedou přes Labe a dále po Ohři a také cyklotrasy a běžecké vedou jinudy. Po vysvětlení trati si první závodníci vybírají čísla lodí a startuji. Po dokončení závodu čekáme na vyhlášení a mezitím odpočíváme, což později zjišťujeme, že bylo málem osudným a málem naši muži nepřevezmou své ceny. Vyhlášení probíhá v pohodě, dopadli jsme celkem slušně, na více v tomto obsazení nemáme, to by musely dorazit i některé naše holky, že jo………Ale ještě na vysvětlenou. Do našeho né ideálního umístění se výrazně zapisují dva defekty a jedna držka, takže dorostenci a muži mohli dopadnout mnohem mnohem lépe. Prostě smůla, no a příště je třeba mít lepší pláště… Po vyhlášení mizíme hrát fotbálek. Po fotbálku se myjeme a vyrážíme směr historické jádro Litoměřic na večeři a sleduje zbytek fotbalu (Plzeň poráží Teplice 1:0). Po návratu už je zpět Rosťa z Prahy a tak se ještě v kempovém bufíku smějeme při „Marečku, podejte mi pero". Je to bomba film i po těch dlouhých letech…V noci chvílemi prší, naštěstí až teď.

V neděli nás budí mluvení malých capartů a tak vstáváme něco před devátou. Snídáme a začínáme balit. Po sbalení stanů čekáme na Rosťu, který opět brzy ráno vyrazil s mapovým stojanem a s dodávkou do Děčína a zpět a hned poté vyrážíme směr zámek Ploskovice. Tentokrát je otevřeno (vloni bylo zavřeno kvůli filmařům) a proto platíme parkoviště a jdeme na prohlídku. Při kratším čekání procházíme pěkný zámecký park, kašny a fotíme sebe a řvoucí a pyšnící se pávy. Prohlídka je zajímavá, přeci jenom to v 19. století bylo letní sídlo císařů a císařoven a k bohaté a krásné výzdobě (nejenom stropů) velkou měrou přispěl vynikající český malíř Josef Navrátil. V nejvyšším patře je ještě výstava obrazů nejenom malíře Navrátila, ale také dalších (Chittusi) a grafické skupiny Skoba. A v podzemí ještě procházíme Grotty se spoustou „obscénních" sošek…Po prohlídce vyrážíme směr Ostrava, nejprve ale kličkujeme směr Roudnice nad Labem a poté už po dálnici směr Praha a Hradec Králové. Po cestě opět sledujeme filmy a zastavujeme až za Hradcem na klobásky a ještě rychle tankujeme u Globusu v Olomouci. V Loganu vidíme závěr Počátku, Muži, co zírají na kozy a Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy. První třetinu hokeje o bronz s Ruskem slyšíme v rádiu a zbytek už buď v Proskovicích, anebo rozvezeni doma. Tak za rok by to chtělo větší účast, méně smůly, lepší pláště na kolech… a taky méně líné holky, než máme zrovna my. Díky letošním účastníkům za reprezentaci oddílu, za obětavost a za celkem slušné chování!

A jak že jsme dopadli?

Muži-Kari,Komár: 10. místo

Dorost-Bobeš, Ondra: 2. místo

Žáci-Jéňa,Peťa: 3. místo

Tomíčci-Davídek, Vojta: 5. místo

Celkově jako oddíl končíme na 3.-4. místě. Oficiální výsledky teprve dostaneme mejlem. Bobeš + Rosťa.