18. Železný Tomík v Litoměřicích 11.-13.5.2012

V pátek v 16 hod se scházíme u klubovny a dokládáme to, co se nemohlo naložit v Proskovicích. Taky předáváme Mrkvovi klíče od klubovny, protože o víkendu povedou s Klárou výpravu slepců z Prahy a budou mít program v Ostravě s přespáním u nás. Z oddílu nás startuje pouze 7 a z Třince přijíždí čtyři dorostenci z Maracaiba. Cesta ubíhá v pohodě, je teplo (zatím) a svítící slunce nám brání hledět kvalitně na DVD. Ale nakonec se v Dacii díváme - Percy Jackson - Zloděj blesku. Taková modernější akční „pohádka" s polobohy. I u Kariho se na něco hledí. Stavíme postupně v Mohelnici (Luk Oil), před Vysokým Mýtem (ONO) a za Prahou (Mc Donald). Do kempu Slavoje Litoměřice přijíždíme relativně brzy, již kolem 22 hod a protože se blýská a mračí, rychle stavíme stany, Třinec své dva malé a my jeden velký pro ostatní. Jdeme brzy spát, abychom ráno byli čerství. V sobotu ráno je sice zataženo, ale neprší, jak strašila předpověď. Po snídani půjčujeme lodě, vesty a pádla a Vojtu s Tadeášem se snažíme učit řídit loď. Víme, že tohle bude při závodu zdržovat nejvíce. Následovalo předání startovních čísel, vysvětlení tras, nachystání kol a postupný start po kategoriích. Prvně vyjeli muži (i Ondra s Karim), tradičně nejobsazenější kategorie. Následovaly i dvě hlídky dorostenců z Maracaiba, poté žáci (Vojta s Tadeášem) a úplně na závěr nejmladší Tomíčci (David s Řapíkem za doprovodu Rosti). Celkem asi 62 hlídek. Postupně všichni zvládli lodě na Labi a Ohři, kola a běh. Vyhlášení následovalo celkem brzy, kolem 16 hod - a pořadatelé jako vždy sehnali hodně sponzorů a spoustu drobných dárečků. Málem bych zapomenul na tradiční koblížky a koláče! Ondra s Karim v nabité konkurenci obsadili 10, místo ze 16, Vojta s Tadeášem (hlavně kvůli nedokonalé souhře na lodi) byli těsně 13. ze 13 a David s Řapíkem za doprovodu Rosti doběhli na krásném 4. místě ze 14. Když by trošičku vylepšili běh a měli větší kola, tak by mohli být na bedně. Maracaibo ovládlo kategorii dorostenců, 4. a 1. místo (v nejlepším čase, vyhráli by i muže!). Dorty pro nejlepší oddíly - 1. Vlaštovka Hořovice, 2. Kadeti z Červeného Kostelce a 3. Kola Waštepi z Ústí nad Labem. Nás bylo proklatě málo… Byly doby, kdy jsme vyhrávali, že. Ale celkově se závod vydařil, nebloudilo se, počasí vydrželo a dokonce prosvítalo slunce. A tak jsme zbytek dne ještě vyrazili na kola a to po cyklostezce č. 2 s proudem směr Ústí nad Labem, přes krásné údolí Porta Bohemica. Dojeli jsme až do hospůdky Na kovárně v Libochovanech, kde jsme se občerstvili a také viděli, jak Slovan Liberec získal titul ve fotbalové lize. Taky jsme se po cestě vyfotili u památných čedičových kamenů u přístaviště a přívozu a zjistili jsme, že pár kilometrů od nás je naše základna v Opárnu. Někdy příště. Vracíme se za šera a vyrážíme na večeři do nasvícených královských Litoměřic. Naše obvyklá hospoda je zadaná, ale naštěstí nacházíme pivovarskou hospodu s nekuřáckou místností. V neděli ráno snídáme, balíme, loučíme se a po deváté vyjíždíme pod horu Říp. Málo podrobná mapa znamenala, že jsme se na dálnici vraceli o jeden sjezd zpět. Je celkem chladno, ale výhledy jsou dobré. A tak absolvujeme dvě vyhlídky, nakupujeme suvenýry, turistické známky a vyrážíme na cestu zpět. U nás hledíme na filmy Chlupatá odplata a Sbal prachy a vypadni. Tož zase takové moderní americké pohádky. Závěr cesty posloucháme, jak naši hokejisté prohrávají těsně na MS s Ruskem. V Ově se rozvážíme nebo rozdělujeme u klubovny. Mrkva přináší klíče, víkend v klubovně a v Ostravě dopadl OK. Tak zase za rok? Je třeba alespoň jednou za rok pořádně si zazávodit a překonat sám sebe! P.S. Jenom ten bordel v autě by mohl být menší, až do osmé večerní jsem uklízel papírky, bonbóny, drobky, ulepené auto od nápojů… RR