Pieniny - Dunajec 8.-10.6.2012

V pátek kolem čtvrté již máme naloženo (Šakal, Vlaďka v Ducatu, Rosťa, Šrámka a Marťas v Loganu) a ucpanou Rudnou se prokousáváme do Havířova k Janě a Martinovi. Odtud pokračujeme do Orlové, kde po malém bloudění nakonec přibíráme Tadeáše s Valdou a nic nám nebrání vyrazit do Polska směr Bielsko-Biala a Kroscienko nad Dunajcem. Po cestě sledujeme film Králova řeč a díky nic moc značení přijíždíme do kempu z jiné strany, nikoliv od Noweho Targu. Ale naštěstí to nebyla velká oklika a krajina byla pěkná. Po cestě posloucháme šílené polské komentátory v rádiu a v kempu vidíme ve fotbalovém stanu s pivečkem druhý poločas fiaska s Ruskem 1:4. Zálesáci (22 členů + dva pejsci jsou již také na místě).

V sobotu ráno přijíždí Poprad (Maťo, Ivetka a Zdeněk) a tak se přemisťujeme k Jezioru Stromowskie, kde blízko hranic PL/SK foukáme naším novým foukadlem hromadu lodí, rozdělujeme vybavení a nasedáme. My jedeme na raftu a dvou nových Barakách. Nejprve míjíme vodáckou slalomovou dráhu, spousty kačenek, přístavy pltí, slovenské i polské a připlouváme do Červeného Kláštora. Většina z nás si nenechá ujít prohlídku muzea (slavný mnich Cyprián…) a poté se občerstvujeme. Následuje krásný Prielom Dunajce, kde ovšem chytáme déšť. Někteří jedou dále a někteří se schovávají pod stromy. V Lesnici končí slovenské pltě a Sczawnica je konečná pro polské výletníky. My ale pokračujeme ještě několik km až do kempu (celkem to mohlo být cca 23 km?). Příjemná projížďka, nikterak náročná, jenom sluníčka mohlo být více. Večer svážíme auta, Šakal s klukama jede do lesa pro dřevo, ve velkém kotli vaříme vepřový guláš, hledíme na fotbálky… prostě si užíváme odpočinku. Večer někteří vyráží na obhlídku Kroscienka, pěkné turistické městečko, ceny přívětivé, tábořiště sice nic moc, ale skoro zadarmo. Ještě je třeba napsat, že obvykle prázdné tábořiště je nyní plné, protože probíhá mezinárodní splutí Dunajce (na etapy po více dnů).

V neděli většina našich vyráží na túru na oblíbený Pieninský vrchol Trze Korony (fotografie a pěkné výhledy mluví za vše). Po cestě je doprovází pěkný pejsek. Nahoře je vstup zpoplatněn a také přichází slejvák. No a ostatní (z našich Valda, Tadek, Rosťa, Maťo a Zdeňa) se Zálesáky jedou až za Nowy Targ do obce Ludzmierz, kde dofoukáváme za zvuků náboženského procesí u přilehlého kostela jeden raft a Pálavu a sjíždíme vrchní část Dunajce skoro až k Jezioru Czorsztynskie. My se prostřídáváme na Riu (3) a Barace (2).Je to také kus cesty a velice příjemný, sem tam peřejka či jez, na kterých musíme ty lodě i trošku řídit. Žádné pltě, žádné kempy, žádní vodáci, žádné hospody… Prostě klid. Nám neprší, dokonce se připalujeme na slunci, až při vyfoukávání a balení poprchává u obce Knurow. Zálesáci jedou už přímo domů, zatímco my se vracíme do Kroscienka a také obědváme a balíme. Loučení s Popradem a zpět jedeme po původně plánované cestě. Díky filmům na DVD to ubíhá celkem slušně, „Muži, kteří zírají na kozy", to byla tedy hrozná kravina, ale „Hra s nevěrou" už byl slušný napínavý příběh. Už za šera se rozvážíme po domovech a za tmy vykládáme mokré stany a lodě v Proskovicích. Další tři dny čistíme, myjeme, sušíme, balíme. Ale za ten výjezd to stálo a někdy se do těchto polských (a slovenských) končin zase vrátíme… RR.

P.S. Velká škoda, že nás nejelo více, nejenom že řeka Dunajec a Pieniny stály za to, ale také to vyšlo velice levně…