Manévry Trojská válka 24.11.2012

Přijali jsme pozvánku oddílu K. T. O. a domluvili se, že v sobotu na tyto manévry vyrazíme.

Sešli jsme se na Nádraží Ostrava- Vítkovice v 7:30. Kde Kari s Helmou, Řapíkem a Honzou dovezli z klubovny štíty, 240 papírových koulí a lékárničku. Ihned si každý vzal do svého baťůžku 20 ks těchto koulí a do ruky štít. V nádražní budově jsme pořídili společnou fotku, koupili si jízdenku a v sestavě: Řapík, Honza, Helma, Jupík, Lucka, Rozi, Ondra, Tomáš, Sebík, Péťa a Kari vyrazili na nástupiště. V Ostravě- Kunčicích jsme přestoupili na vlak směr Frýdlant nad Ostravicí ve kterém už cestovali členové oddílu K.T.O a Síria. Ve Frýdku Místku měla ještě přistoupit Liška, ale nakonec vše dopadlo jinak. Škoda jen, že Ela a Bořek před víkendem onemocněli. Vystoupili jsme v Pržně a odtud jsme šli do starého lomu, vzdáleného cca 2 km. Manévry byly vkomponovány do bitvy Trojská válka. Oddíly se rozdělili na poloviny. Tyto části oddílů vytvořili dvě družstva. Družstvo 1 , které se později ukázalo jako družstvo vítězné ( tvořeno mimo jiné Řapíkem, Honzou, Helmou, Luckou, Jupíkem, Karim) a družstvo A, které bylo družstvem poražených (Sebík, Tomáš, Péťa, Rozi, Ondra). To bylo samozřejmě vedlejší, neboť bylo hlavní si dobře zahrát. Před každou části bitvy, kterých bylo asi 8, některé byly ještě rozdělené na 2- 4 částí, byl přečten příběh. Mezitím byl samozřejmě i čas na oběd a odpočinek. V některých bitvách měl hráč jeden život v jiných dva. Bojovalo s o vlajky, nebo které družstvo dříve vybije soupeře, kolik členů z družstva projde uličkou tvořenou družstvem soupeřů, nebo bitva, do které se směli zapojit hráči rozmístěni po okolním horizontu až po dotyku svým zvoleným členem"budíkem". Mezitím co se toto dělo druhé družstvo už vyráželo ze středu bojiště na steč, aby sebrali „budíku" jeho dva životy a on nestihl všechny „probudit". Zbytek hráčů měli pouze jeden život. A další hry. Chvíli se v lomu projížděli i motorkáři a nechyběly i čtyřkolky. A pro písek sem lidé jezdí v Jeepu. Takže docela frekventované místo. Na úplný závěr se provedl nezbytný úklid papírových koulí a vyrazilo se na nádraží. Bohužel nám ujel vlak, ale děti si hodinové čekání na nástupišti zkrátili po svém. Někteří hráli hry, jiní piškvorky, někteří samozřejmě zahřívali v ruce své mobilní telefony. Do Vítkovic jsme tedy přijeli o 30 minut později oproti plánovanému návratu. Počasí nám přálo a dokonce odpoledne na chvíli vysvitlo i slunce. Takže děkujeme oddílu K.T.O za pozvání a za rok snad ahoj.

Kari