Silvestr Mezholezy 27.12.2012-2.1.2013

27.12.2012 - čtvrtek - ráno se sjíždíme v 8 hod u klubovny, část věcí je nachystána a část taháme z podkroví (běžky, sjezdky, boty, hůlky, hokejky, brusle…). Do Proskovic jedeme jenom s vozíkem a střešním boxem, ale tam se nakonec rozhodujeme, že vezmeme i dodávku, jednak po cestě prší a vozík by byl opravdu vrchovatý. Logan pod řízením Marťase jede přes Mošnov do Brna, kde pořizují nákup a velice rádi procházejí povánoční slevy v obchodech. Rosťa ještě něco dělá v práci, venčí pejsky a také vyráží s Ducatem - sjíždíme se až na jihu Čech. V Mezholezích jsme o půl sedmé, vyzvedáváme od správce klíče, díky němu již máme trošku zatopeno a tak v tom pokračujeme, vaříme zelňačku, párečky a hrajeme první hru - rozbalujeme ještě zabalený klubovní AZ KVÍZ. Lea nám kvalitně čte úkoly a dvě dvojice soupeří. V chalupě není tedy žádný zázračný úklid, binec po podlahách jednoznačně nebyl předchozími ani zameten, ani vytřen (a nemyslím tím smetí z nanoseného dřeva nebo prácičku drobného hmyzu). Chomáče vlasů ve sprchách, židlička ve sprchách, nevyčištěný sporák, plesnivé odkapávače… Proboha, který požární zmetek vymyslel hlásiče na stropech, které pořád (každou chvilku) hlasitě pípají? Pošlete sem toho idiota, ať si zkusí pobýt pár hodin (týden) pod takovými pípajícími mrchami! Nebo pod nimi spát nebo mít program… Někdo dostál úředním šimlům, ale takovýto způsobem? Určitě existují jiné!!!

28.12.2012 - pátek - jdeme na to zhurta. Nakládáme box sjezdařským vybavením a vyrážíme směr Klatovy a Železná Ruda. Přejíždíme Alžbětín a stoupáme na německý areál Velký Javor. Lidí je dost, ale fronty na kabinu, šestisedačky či kotvy ubíhají rychle, žádný velký nával. Počasí se mění rychle, chvílemi skoro slunce, chvílemi posněžuje. Ale podmínky jsou dobré, né nadarmo se píše, že jsou zde nejlepší sněhové podmínky v celé ČR a okolí. Obědváme v restauraci pod vrcholem německé tradiční wursty, görmknedly a pijeme kvasnicová pivka. Leika je nespokojená s bublinkovým juicem. Jezdíme až do zavíračky, zjišťujeme totiž, že u dětské sjezdovky jsou měřené paralelní slalomy a terénní dráha… Po cestě zpět dokupujeme v Lídlu a večeříme pečené krkovičky s bramborovým knedlíčkem a samozřejmě zelňačku. Mňam. Dnes večer je čtenářský kroužek, Rosťa dohotovuje krajskou dotaci…

29.12.2012 - sobota - čeká nás kulturní odpočinkový den. Děti dospávají a Rosťa se Šrámkou mezitím sjíždějí do Kdyně na poštu a dokoupit. Po snídani vyjíždíme do Klatov, po dlouhých letech a po rekonstrukci jsou konečně otevřeny Klatovské katakomby pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce! A jsou parádní… Nejenom vysušené mumie členů jezuitského řádu a jejich dobrodinců, ale i expozice a doprovodné dokumentární firmy o historii jezuitů, katakomb, barokních Klatov, o rekonstrukci atd. Zdržíme se celkem dlouho. Po prohlídce náměstí - Černá věž a Barokní lékárna z venku (jedna ze tří světově dochovaných - Dubrovník, Kuks) - obědváme v hotelu vedle náměstí. Po nákupu v Tescu máma řídí a přejíždíme přes naši oblíbenou vyhlídku, Kdyni, Domažlice, Klenčí a kolem památníku J.Š.Baara a Čerchova do německého Waldmünchenu. Náš oblíbený a levný aqvapark. Převažují češi… a taky rusáci jsou zde. Vše klape, jenom sauna mohla být teplejší. Přes hranice plné trpaslíků, cigaret a alkoholu se s krásnými vyhlídkami na Chodsko vracíme zpět. Pokus o bowling ve Kdyni nevyšel, mají plno. Večeříme těstoviny s vepřovým, parmazánem a okurkou. A taky šopský salát… Hrajeme 2 x Evropu.

30.12.2012 - neděle - ráno po bohaté snídani balíme do střešního boxu běžky a vyrážíme směr Klatovy, Sušice, Srní a Modrava. Po cestě sníh není a cesta je semotamo zmrzlá… Ani na Srní nebyl sníh! Ale na Modravě už naštěstí ano. Parkoviště bylo skoro plné a první dobrá zpráva - parkovací automat nefungoval, ušetřili jsme 50,-- Kč. Druhá dobrá zpráva - sněhové podmínky byly úplně výborné! Většina maže, protože šlape ve stopě klasiku, Rosťa s Marťasem nemažou a uhánějí vpřed většinou bruslením. Po cestě tak akorát běžkařů a plno krásných pejsků. Třetí dobrá zpráva - na Březníku je otevřená hospoda! To se nám v minulých zimách nepoštěstilo. Ale organizace vázne, s vysokohorskou přirážkou si není kam sednout a ani stoupnout. Kšeft je kšeft… Většina se vrací zpět na Modravu (celkem 15 km) a Marťas s Rosťou jedou přes Ptačí nádrž, Černou horu a Pramen Vltavy na Kvildu (cca 26 km). Zprvu mírně chumelilo, ale později se udělalo polojasno. Na Kvildě svačíme v hotelu a hůře se scházíme, sms s místem určení nedorazila k Marťasovi… Po cestě zpět za setmění dole pěkně leje a v Klatovech v Tescu dokupujeme zásoby. Na základně se všichni po koupeli zapojují do vaření, Rosťa klohní zeleninovou polévku na zítra a holky smaží vaječné chleby. Večer hrajeme 2 x Česko, Micina dělá, že se učí matiku a Lea hry v mobilu. A sledujeme na netu nešťastnou prohru Vítek s Davosem 4:5…

31.12.2012 - pondělí - mládež pěkně dlouho spinká. Po snídani sedáme do Loganu, balíme do boxu hokejky a brusle a nejprve jedeme směr Horšovský Týn. Dozvuky výstavy o Pernštejnech jsou na hradní okružní trase. Začíná za ¾ hodiny, a tak dokupujeme pečivo, děti si hrají s mobily v autě a my nejstarší jdeme do tradiční „cukrárny" na krásném náměstí - na svařené božolé s ovocem. Hradní okruh absolvujeme poprvé, v minulých letech jsme prošli jiné prohlídky (zámecké). Slečna průvodkyně je fajn a třeba hradní kaple nádherná. Přejíždíme zpět do Domažlic, kde již od 13 hod probíhá na jejich novém zimáku veřejné bruslení s možností hokeje. A tak se na jedné půlce proháníme s dalšími s hokejkami a vítkovickým pukem (vánoční dárek, takže jsme si ho dobře poznali). Po ukončení je ještě světlo a tak vyjíždíme nad Kdyni na zříceninu Rýzmberk. Udělaly se kráááásné výhledy směr Německo, Šumava a Český les. Děti už chtějí na základnu, a tak na Koráb už vyjíždí jenom Šrámka s Rosťou, kteří si rádi zaplatí dvacku na rozhlednu a kochají se krajinou se zapadajícím sluncem. V chatě na Korábu je kupodivu plno, ale poslouchat třeba skupinu ožralých (asi Kdyňských) cyklistů - slyšeli jsme řev a tisíckrát „vole", ježíšku na křížku, trhalo nám to uši, co takhle jiná krásná slovíčka, třeba „ty cype" a jiná… V chalupě pečeme naložená kuřátka a smažíme hranolky, k tomu již hotovou zeleninovou polévku. Večer je vyhrazen Česku a Evropě a ani se nenadějeme a už je půlnoc. Boucháme šampáňo a jdeme vystřílet naše zásoby pyrotechniky… Ani nepřišlo pomyšlení jít do místní hospůdky, Silvestrovská zábava s dechovkou!

1.1.2013 - úterý - pěkně dlouho si ta naše mládež užívá Nového roku v postýlkách! Dneska to už nevypadá, že bychom vyrazili třeba na lyže. Na snídani dojídáme půlnoční chlebíčky a jednohubky. Vyjíždíme do Capartic, odkud šlapeme na nejvyšší horu Českého lesa - Čerchov. Tradiční novoroční výstup. Kupodivu nebyl zahrnut do Novoročního čtyřlístku. Mysleli jsme si, že těch 4.5 km tam a 4,5 km zpět uběhne raz dva a bez sněhu, ale „mejlka". Minimálně polovina cesty byla namrzlá a nahoře sněhu dosti!!! I turistů dnes šlapalo za pěknými výhledy hodně. Před třemi lety nebylo vidět nic. Po občerstvení v bufetu a zdolání rozhledny klesáme zpět k autu a většina rozhodla o opakované návštěvě aquaparku Waldmünchen. Takže se sauníme, mácháme, plaveme, skáčeme z prkna… A zpět do Domažlic, kde v 18 hod začíná tradiční novoroční ohňostroj. Plné a krásné historické náměstí, svařáky, punče, pizzy… Trochu mrholilo, ale rachejtle byly skvělé. Jenom doprovodná hudba (nějaké kolotočové disco) nás trochu zklamalo. V Mezholezích zatápíme, ohříváme „zbytky", učíme se matematiku… Zítra nás čeká balení, uklízení chalupy a dloooooooouhá cesta domů. Po cestě zpět něco navštívíme…

2.1.2013 - středa, balíme, uzklízíme, snídáme zbytky, loučíme se, se správcem a sousedy. PPo cestě obědváme v Písku s nejstarším kamenným mostem u nás a bohužel zavřeným Prácheňským muzeem. Doma vykládáme v Proskovicích, v Bělé, v klubovně, v Havířově…

Martin, Leontýnka, Rosťa, Šrámka, Marťas, Micka. Kdo s námi nejel, přišel o další poznávání oblíbeného a stále nepoznaného Chodska!