50. ročník - Krnovská „50" - cyklovýprava

23.-24.5.2015

Rosťa vyráží už v pátek ráno a to na Libavu na povolování táborů za vojáky. Informace jsou jako vždy rozporuplné… ale tábor snad bude. ( Odpoledne jede vlakem do Krnova, přebírá klíče od koupaliště, kde budeme spát a přes noc jedná na vedení KČT v místní Kolibě. V sobotu ráno cca před devátou se scházíme před domem dětí (SVČ Méďa), kde se zdravíme s přáteli, registrujeme a přejíždíme na koupaliště se rychle vybalit. Poté již šlapeme na kolech příjemnou cyklotrasou 55 směr Město Albrechtice, ale zastavujeme nejprve na zámku Linhartovy, vystavěného ve II. polovině 16. století. Venku hraje kapela a stráží vojáci v dávných uniformách. Uvnitř jsou expozice několika výstav a téměř vše se nám líbilo! Grafika, fotografie, loutky, vánoční ozdoby, historické fotoaparáty, sběratelské edice všeho možného… Nad MA jsme vystoupali na relativně novou, ale zajímavou rozhlednu Hraniční vrch (527 m.n.m.). Rozhled celkem solidní, výška také. ( Rozhledna vznikla ze dvou nepoužívaných telekomunikačních stožárů, kterou propojili lávkou ve výšce 25 m. ( Dolů to jelo rychle a po projetí městem šlapeme do Hynčic do Eldoráda. Od roku 1956-57 tady ostravský rodák p. František Jaich staví z betonu a kamene dinosaury v životní velikosti a k tomu i další pohádkové postavičky. Osobně nám k tomu i něco povyprávěl, byť dnes už mu věk a zdraví nedovoluje zahradu rozšiřovat. Z Hynčic do Holčovic a nahoru nás čeká druhý ze tří dnešních kopců. Africké muzeum se ZOO tentokráte z časových důvodů míjíme, ale kocháme se pohledem na Praděd a dlouhým sjezdem do Karlovic. Prozváníme se do muzea Kosárna, paní průvodkyně je zvláštní. ( Asi bývalá učitelka. ((( Nejprve nahoře prohlížíme lesáckou expozici s obrazovkou PC (ptáci, zvěř našich lesů) a níže se kocháme selskou výbavou pokojů. Některý nábytek navrhoval osobně Dušan Jurkovič, to je velmi vzácné! Na závěr ještě proběhneme stodoly s chlívky a se zemědělským nářadím a přejíždíme do blízké hospůdky, kde je milá obsluha a všichni si dáváme různé varianty „smažáků" a k tomu polévky, čaje… Hold venku není úplně léto. Teprve nyní začíná poprchávat a tak zbytek cesty přes Širokou Nivu, do posledního třetího kopce do Čakové a dolů do Zátoru a po cyklotrase 503 do Krnova, občas mrholí nebo slabě chčije. Ale dá se to vydržet a po dojezdu k domu dětí a na koupaliště máme v nohách téměř 70 km. Terka, co vyšla s kolem až na rozhlednu, o trochu více než my, kteří jsme si to vyšlapali pěšky a kola uzamkli dole. ( Nutno všechny pochválit, ale hlavně Honzíka a Vendy!!! ((( Za šera vyrážíme do osvětleného města na večeři, kocháme se parčíky, sochami, radnicí…. Krnov je krásné městečko! A nakonec zapadáme do místní pizzerie u náměstí, v nekuřáckém prostředí baštíme zmrzliny, palačinky, polévky…( Stany nakonec nestavíme, protože se vejdeme do domečku od plavčíka, Terka dokonce spí na záchranné posteli. Rosťa se obětuje a myje se celý, máme k dispozici sociálky, byť teplou vodu si musíme nahřát. V neděli ráno si konečně můžeme pospat a děti jsou hodné! ( Jupíííííííííí! O půl jedenácté jsme po snídani, sbaleni, uklízíme a vracíme panu správci klíče. Po malém bloudění (v městské mapě je to špatně) nacházíme historickou Flemmichovu vilu, kde sídlí městské muzeum a nyní je zde výstava „Fenomén Igráček". To se líbí hlavně nejmladším, my starší nostalgicky vzpomínáme. Něco i kupujeme. Nahoře v patře byly ještě výstavy místních ZUŠ. Auty vyjíždíme na Cvilín a vyšlápneme si na rozhlednu a koukáme se do kostela Panny Marie Sedmibolestné. Už je po poledni a rozdělujeme se. Rosťa s Terkou plní původní záměr a vyjíždí na kolech přes Opavu, Kravaře a Děhylov až domů do Ostravy, dalších 70-72 km (tohle měli jet naši puberťáci, kteří ale nakonec na výpravu nepřišli, asi by se rozpustili, že jsou z cukru… ( ) a zbytek se ještě se zastávkou v Globusu v Opavě odpravuje domů (Šrámka, Monika, Honzík, Kari, Vendy). Škoda, že nás bylo takhle málo, když už někteří brečí, že málo jezdíme na kolech…. Ale na druhou stranu to bylo super, plno vlastivědy a hodné dětičky, co vydržely šlapat!!! Rosťa