Petrohrad - Rusko

15.8.2019 (čtvrtek) vyrážíme z Ovy večer a jenom co přejedeme do Polska, tak až do cíle cesty prakticky jedeme rovinou. Kolem půlnoci projíždíme skrz Varšavu a směl Bialystok už je hotova nová dálnice. Přesto uhýbáme na Suwalki, kolem kterého už je také nový dálniční obchvat a už jsme v Litvě. U jedné pumpy si dvě hoďky zdřímneme, abychom mohli pokračovat na Kaunas, v Lotyšsku Daugavpils a v Rezekne nalézáme skvělý supermarket s občerstvením, kde nás dostávají koše plné různých topinek. No a k tomu různá masíčka… Už je to kousek na hranice s Ruskem Grebneva/Pytalovo. Pochopit u celníků, kolik a čeho máme správně vyplnit (bumážek), to nebylo jednoduché. Auto máme prohledáno a očucháno, žádné drogy nenalezeny. Byť je tu jenom pár aut, strávíme více než hodinu, ale nakonec se nás zbaví, ještě bychom je tam otravovali, že?

16.8.2019 (pátek) ve 12:18 hod vjíždíme do Ruska. Ihned následuje placený úsek cesty, která sice není dálnice, ale asi ji opravil nějaký oligarcha. V Ostrove už jsme na hlavní cestě směr Pskov a Saint Petersburg. Hodně se opravuje a rozšiřuje, v Rusku když už, tak už 100 km najednou, né jak u nás po kouscích. Nové dálnice jsou i u cíle cesty, za vjezd do města platíme mýto 100 rublů, tedy asi 30,- Kč. V podvečer už jsme v místě apartmánu a přichází paní domácí, parking máme zadara ve dvoře, to je super. Pokoj, Grivcova pereulok, nově zrekonstruovaný, máme také ve dvoře, který není nijak krásný, ale je tam klid a neruší nás ulice. Ještě večer vyrážíme do blízké katedrály sv. Izáka otevřené v roce 1858. 48 vztyčených sloupů z finské červené žuly, každý vážící 114 tun…několik obrovských dveří ze dřeva a bronzu po 20 tun, 300.000 tun materiálu a neuvěřitelný interiér…

17.8.2019 (sobota) vyrážíme ráno kolem Admirality do fronty na Palácové náměstí (s Alexandrovým sloupem uprostřed a kde se odehrávala historie…) a do Ermitáže. Fronta sice vypadá dlouhá, ale po vpuštění do nádvoří jsme si koupili vstupenky hned u nejbližších automatů a rychle se dostali do jednoho z nejslavnějších světových muzeí. Těžko pro nás innostrance rozeznat, kde je Ermitáž a kde Zimní palác, vzájemně se to prolínalo a vidět vše pořádně, na to je jeden den málo… Střídal se mramor, zlato, nádherné pokoje, reprezentační místnosti, schodiště, trůnní sály, síně, chodby, množství obrazů a to i obrovských, schodiště, divadlo, Rafaelovy lodžie, Nová Ermitáž, Malá Ermitáž, Velká Ermitáž, Atlanti… a obrazy všech slavných autorů, od Picassa přes Van Gogha po da Vinciho nebo Repina. A spoustu toho na svědomí měl italský architekt Rastrelli. No a zlatý páv - hodiny…Protože je otevřeno jenom do 18 hodin, utíkáme ještě podél náměstí do druhé nově zrekonstruované budovy Generálního štábu, kde jsou sbírky moderního umění., převážně 19. a 20. století. Když už je „zakryto", jdeme na první skvělou večeři do „stalovoj" na Něvskom prospektu, protože tyhle skvělé jídelny nás budou provázet celý pobyt. První plov, rybí polévka, masíčka, pivko…. Aby toho nebylo málo, vyrážíme za tmy ještě na vyhlídku Izakijevského chrámu s dalekým rozhledem na noční město a fotíme se u večerního Měděného jezdce (Mědnyj vsadnik, Petru Pervomu Jekaterina Vtaraja ). A taky na nábřeží kupujeme jízdenky na zítřejší meteor…

18.8.2019 (neděle) nastupujeme na Admiratělskoj naberežnoj na „meteor" pod heslem „Nas nědogoňjat" a plavíme se Piťerem kolem nového stadiónu či špičaté budovy GAZPROMU do Petrodvorce (Petěrgof), hlavního města fontán v Rusku. Vstup do areálu zahrad z mola stojí tedy slušných 900 rublů, ale později za to vidíme opravu hodně. Nejen Palác Petra I. Velikého s carskými apartmány a reprezentačními komnatami a nádhernými schodišti, ale poté venku mnohé fontány, Velká kaskáda, Římská, Pyramidová, Adamova, Evina, Neptunova, Dubová, šachovnicová fontána …A další malá muzea, třeba Monplasir, Palác Marly, Cottage, Ermitáž, museum saun… Pouze do Horních zahrad jsme se nedostali, protože tam neplatil původní lístek. Tak příště. Večer opět Stalovaja na Něvskom prospektu, a guljáme.

19.8.2019 (pondělí) ráno vyrážíme přes dva mosty do Petropavlovské pevnosti, která je považována za zrod celého Petrohradu a kterou osobně stavebně dozoroval Petr I. Veliký. Protože do Katedrály sv. Petra a Pavla stála fronta, koupili jsme si kombi lístek a nejprve navštívili místí vězení, kde byli arestovány mnohé známé osobnosti, poté muzeum keramiky a krbů, muzeum techniky, muzeum kosmonautiky, muzeum města Petrohradu ve Velitelském domě a na závěr přeci jenom Katedrálu a s hroby Romanovců, místo posledního odpočinku carů včetně poslední carské rodiny Mikuláše II.… Poté jsme opustili pevnost a po Petrovském nábřeží navštívili Domek Petra I. Velikého (Dómik), opravdu skromné místo pro stavitele. Kousek za rohem jsme se těšili na Křižník Aurora (Krejser Avrora), no ale dnes měl zavřeno. Takže jsme si zašli do stalovoj do Kujbyševovy ulice a do centra jsme se chtěli vrátit tramvají. V trafice nám bábuška se smíchem řekla, že jízdenky se kupují přímo ve voze, ale tramvaj č. 3 ne a ne jet. A tak jsme přes Něvu šli pěšky přes Troickij most a přes Martovo pole (věčný oheň připomínající oběti říjnové revoluce a občanské války) jsme dorazili ke Chrámu Vzkříšení Krista (Chram spasa na Krovi), který vyrostl na místě, kde byl 1. 3. 1881 zavražděn car Alexandr II. Uvnitř je směsice barev a materiál, ikony, dvacet druhů použitých kamenů… Pokračujeme kolem pěkných stánků prodejců (Kanal Gribojedova) na Něvskij prospekt, nejslavnější to ulice v Rusku. Večeříme ve „stalovoj", kde jsou skvělé budovatelské plakáty, chvilku odpočineme na pokoji a prcháme až k Domu Fáberge (Nabarežnaja reki Fontanki) na večerní projížďku městem po kanálech. Pěkné a některé mosty opravdu nízké a úzké. A na závěr guljaem po nádherně osvětleném Něvském prospektu.

20.8.2019 (úterý) Hned kousek od apartmánu kupujeme v předprodejích vstupenky na rockovou operu Juno a Avos, neuvěřitelná haluz, že zde zrovna hostuje divadlo Alexeje Rybnikova! Tentokráte vyrážíme na opačný směr, Sennaja ploščaď, procházíme neskutečné tržiště (hlavně ovoce a zeleniny), slintáme a po malém bloudění navštěvujeme železniční muzeum, více než 6000 exponátů z dějin ruských železnic od roku 1813. Budování nekonečných železnic je hodně zajímavé. Nasedáme na hluboké metro a jedeme na „Maskovskuju" a po prospektu přicházíme k Památníku vítězství. V podzemí je expozice 900 dnů trvající blokády Leningradu. A když už jezdíme metrem, navštěvujeme historické nádherně zdobené socialistické stanice, Abtovo, Kirovskij závod, Narvaja… Není problém vyfotit se s Leninem atd. Přejíždíme na stanici Akademičeskaja, dáváme si v obchoďáku pro změnu pivko Sibirskaja korona a pěšky šlapeme k Piskarevskému pamětnímu hřbitovu (Piskarevskoje memorialnoje kladbišče). Na mapce to vypadalo kousek, ale znáte to, Rusko, bylo to několik km. Během obléhání Leningradu zemřelo 2 mil obyvatel a jenom zde jich je pohřbeno 490.000. V pamětní síni je krátká expozice z války. Zpět na metro už jedeme autobusem. A když už jezdíme metrem, omrkli jsme ještě stanici Alexandra Něvského a přejeli na Prospekt bolševikov a v místním zimním hokejovém paláci SKA si koupili vstupenky na přípravný turnaj na 23. 8. se Soči. Večeříme šašlíky, opékané brambory, šči, boršč, Něvskoe razlivnoje…

21.8.2019 (středa) - ráno vyrážíme po naberežnoj Mojki do apartmánů a muzea A.S Puškina. Jdeme s ruskou průvodkyní a velmi podrobně se zde líčí poslední dny a život Puškina po souboji s Dantesem na podzim 1836. Pro místní je to ikonické a literární básnické místo. Fotit můžeme ale až v pracovně, která zůstala v původní podobě. V buločnoj se občerstvujeme a kolem Spas na krvi a kolem stánků jdeme do hlavní dnešní destinace, Russkij muzej. Asi netřeba psát, kolik nádherných sbírek a expozic ukrývá muzeum v Michajlovském paláci. Jediným zklamáním je fakt, že vytoužená kartina obraz Burlaci na Volze od Ilji Repina je zapůjčen na výstavu v Moskvě. Tu jsme fakt chtěli vidět. Přecházíme na Něvskij prospekt a nakukujeme do obrovské Kazaňské katedrály, kde normálně chodí věřící na zázračnou ikonu Pannu Marii Kazaňskou. Je zde pochován polní maršál Michail Kutuzov, známý z Napoleonských válek. Nakupujeme dárečky, šátky, trika, čokolády Aljonka… Ještě před odbočením na Naberežnuju Mojki k apartmánu navštěvujeme čerstvě opravený Stroganov palác. A večer popojíždíme metrem do Dvorce kultury Ímeni Gorkovo na JUNON a AVOS. Rybnikov - Vozněsenskij. Paráda, Klidně se může fotit a natáčet tady si nikdo problém nedělá. Trochu poprvé i prší a tak se nám noční Ermitáž pěkně leskne. Noční šampáňo musíme schovávat do tašky či batohu, na veřejnosti se nepije a nedělá binec.

22.8.2019 (čtvrtek) Ráno vycházíme přes Blagoveščenskij most pro změnu na Vasiljevský ostrov. První na řadě je Menšikovův barokní palác, který je z roku 1920 a je jedním z nejstarších paláců v Pitěri. Kníže Menšikov byl přítel Petra I. Velikého, ale po jeho smrti nakonec skončil a zemřel ve vyhnanství. O kousek vedle navštěvujeme Kunstkameru, něco jako Muzeum antropologie a národopisu, artefakty z celého světa a hlavně sbírka naložených anatomických preparátů... Kousek vedle jsme se těšili na Námořní muzeum, ale bohužel bylo v rekonstrukci, tak třeba za rok. Sedáme na tramvaj a jedeme do Muzea městské dopravy, spousta pěkných tramvají, autobusů a tramvají. Fotogenické. Je třeba říci, že po městě jezdíme starými zrezivělými krámy a taky supermoderními tramvajemi a soupravami metra. Tentokráte jedeme delší trasu až k Auroře a tentokráte je otevřeno. A davy turistů, obzvláště asiaté se chtějí u každého děla vyfotit 10 x. Vstupné bylo drahé, ale nakonec ta výstavka (obzvláště v podpalubí) byla super. Tentokráte pěšky opět přecházíme Trojickij most a využíváme kombinovaný tiket Ruského muzea. Nejprve ke vstupu do Mramorového paláce, který Kateřina II nechala zbudovat pro svého milence Grigorije Orlova. Ani jsme netušili, že v blízkosti se nachází nádherná Letní zahrada s parkem a fontánami a obrazy…a poté ještě Michajlovský Inženýrský zamok. Car Pavel I. se tak strachoval o svůj život (člověk v Rusku nikdy neví…), že se obklopil i vodními příkopy. Po večeři ve stolovoj jsme vyrazili ještě večer na ohňostroj, protože se slavil „Prazdnik flaga" (svátek vlajky). A opět procházky nočním krásně osvětleným Pitěrem. A šampáňo na noc.

23.8.2019 (pátek) ráno vyrážíme směr neoklasicistní Hlavní pošta (ta je krásná, ale zdechl zde pes) a směr Jusupovský palác. Ten se nám tedy líbil MOC! Nejen Maurský pokoj s fontánou nebo divadélko. Také zde zavraždili Rasputina. Pěšky pokračujeme k Mariinskému divadlu ke staré i nové budově. Bohužel jsou prázdniny, jinak bychom šli. Pokračujeme ke katedrále sv. Mikuláše a jako perličku si necháváme muzeum Fáberge. Světoznámé klenotnictví, zlatá vajíčka a miniatury, šperky… Nakupujeme v obchodech na Něvském prospektu a vyrážíme MHD po nádražích, Finskij vakzal (zde přijel Lenin provést VŘSR ), Moskovskij vakzal… A večer jedeme na Turnaj imeni Pučkova. SKA Pitěr porazil Soči 3:2, a stadión byl pěkný, na přípravák přišlo skoro 10 tisíc diváků…

24. 8.2019 (sobota) balíme, loučíme se s paní domácí a vyjíždíme autem směr Puškino - Carskoje selo. Chceme vidět Jantarovou komnatu, ale otevírají až po obědě a tak doufáme, že stojíme v té správné frontě. Ochranka hlídá, aby se nikdo nepředbíhal, nešlapal po kytičkách nebo snad nekouřil! Stáli jsme dobře. Lidí bylo hodně, ale viděli jsme další přepychový palác od Rastrelliho a Camerona. Tedy viděli jsme samozřejmě kopii Jantarové komnaty, kterou původně věnoval Petrovi I. Velikému Fridrich Vilém I. No a procházka parkem a kolem rybníků byla perlička na závět Petrohradu a okolí. Jedeme autem širou Rusí směr Veliký Novgorod, opuštěnými vesnicemi a hojně užívanou čtyřproudovkou. Ubytování máme levně v pěkném hotelu Gostinica Rassija. Večer procházíme nasvícený místní Kreml, věčný oheň, sabory a večeříme místní speciality včetně zajímavých piv. Jedno bylo spíše jako medovina...

Velikij Novgorod

25.8.2019 (neděle) je po bohaté snídani věnována prohlídce Kremlu, muzeum zvonů, ikon, hradeb, Kraevedčeskij muzej (poprvé za domácí ceny!) včetně množství ikon a expozice z Veliké vlastenecké války. K tomu další chrámy a kostely, a když se rozloučíme s městem (UNESCO), jedem ještě za něj do souboru chrámů sv. Jiří (Georgievskij) a hned vedle ještě do přírodního skanzenu Vitoslavlicy. Zpívalo se, hrálo, peklo, vařilo, a to je skanzen ještě ve výstavbě. No a nejvyšší čas vyrazit směr hranice, v noci nám končí vízum. Cesty nebyly plné, ale jedna zkratka na Ostrov nás překvapila, asi na 80 km nám zmizel asfalt a tak cesta byla trošku prašná a přijeli jsme na celnici jako ze safari… No ale pustili nás. V Rezekne jsme ještě stihli před zavíračkou náš supermarket a koupit Rižský balzám v akci. Přes noc jsme jeli obdobnou cestou…

26.8.2019 (pondělí) pumpařky v Litvě jsou echt protivné, sotva jsme načepovali a na záchod už nás nepustili. Takže parkoviště. Ve Varšavě nás čekala na okruhu menší zácpa, stačily nějaké bouračky…. A v Piotrkovu Tribunalskem nakupujeme v supermarketu a frčíme domů, velká část hlavní cesty na Czestochowou se předělává na dálnici A1, tak třeba za rok…. No byl to sice daleký, ale super výlet. Tolik krásných pamětihodností a carského přepychu na jenom místě jsme ještě neviděli a asi už ani neuvidíme… A kupodivu čisto a bezpečno, pokud si člověk vyřídí víza a podaří se mu překonat hranice, tak už to jde samo!

Rosťa + Šrámka.