16. Železný Tomík v Litoměřicích 7.-9.5.2010

Sraz si dáváme po čtvrté odpolední u klubovny. Předem se omlouvá Sněhur kvůli práci a nedoráží Zuzi a Týna, bez omluvy… (později dostávám mejl od maminky). Takže z původně zaregistrovaných nás na dalekou cestu vyráží pidivýprava 13 lidí. Slabota. Cesta ubíhá příjemně, první zastávka u Luk Oil v Mohelnici, druhá až za Prahou u Mekáče. Před desátou večerní jsme v kempu, vítáme se s hlavním organizátorem Jindrou Černým z litoměřických delfínů, kemp je plný, dorazila nejenom rekordní účast závodníků, ale taky hromada nablýskaných karavanů z Nizozemí. Stavíme náš nový velký stan pro 8 lidí + Kempy pro 4 lidi a soukromý apartmán Coleman pro Méďu.

Ráno po snídani a vybalení kol vyháníme naše mladší k loděnici na Labe, aby to nedopadlo jako na Odře. Je to lepší! My starší pomáháme vytáhnout lodě z loděnice a mladí se prohánějí do doby, než se u břehu Zuzka s Yorickem cvakly. Ještě že je pěkně a svítí slunce. Kánoi vytáhla obětavě vodní záchranná služba městské policie Litoměřice, která vždy dohlíží na naše závody na motorových člunech. Ztratili při tom klíče…

Po vysvětlení trati vyrážíme od nejstarších (17 dvojic mužů!!!) po nejmladší. Nejdříve kánoí proti proudu a zpět, na kole (s obvyklým stoupáním v polovině trati) a konečným během podél Labe. Triatlon je náročný, i ti nejlepší chlapi jsou na trati přes dvě hodiny, ti průměrní dvě a půl až tři hodiny. Počasí je super, polojasno, žádné velké vedro. V cíli nás čekají bedny voňavých koblížků a šátečků, jako každý rok. Do podvečerních hodin poté čekáme na vyhlášení, mezitím jíme, odpočíváme, sprchujeme se, kluci hrají fotbal… Vyhlášení nedopadá špatně.

Muži - Kari + Rosťa = 7. Místo (ze 17 družstev), cíl - první polovina - splněn.

Muži - Komár + Standa (Delfíni) = 3. Místo = krása. Ti nejlepší jsou borci, extratřída.

Ženy - Méďa + Šrámka = 3. Místo = krása. Mezi osmi družstvy porazily maminy i mnohem mladší.

Dorost - Martin + Kraken = 1. Místo = OK. Neuvěřitelné, že i přes rekordní účast jsou naši dorostenci jediní, takže to neodzávodili na plné kule. Mezi muži by byli devátí.

Žačky - Yorick + Zuzka = 3. Místo = pěkné. Vzhledem k obavě z lodí to dopadlo dobře a další družstva (celkem 6) měly na naše holky značnou ztrátu.

Žáci - Meloun + Kraťas = 7. Místo = zklamání. Na relativně krátké trati nasbírali velkou ztrátu na nejlepší, přes půl hodiny! Takové závody se musí běžet a né odchodit…

Žáci - Peťánek + Jéňa = 10. Místo = poslední. Bodejť by ne, když nedávali pozor a na kolech si odjeli téměř trať určenou pro muže a né pro žactvo. Chce to dávat pozor při vysvětlování trati a taky na trati samotné, která je slušně značena. Kategorie jako dorostenky, tomíčci a nejmladší tomíčci zůstaly bez naší účasti, bohužel.

Takže celkově to ujde, jenom od žáků - našich sportovců - jsme tedy čekali výsledky o dost lepší. Prostě chybělo to nadšení do závodění. Když jsme viděli ostatní oddíly, tak ti do toho dávali srdíčko! Je třeba pochválit a závidět nejlepším Kadetům z Červeného Kostelce, nejenom že měli výborné výsledky, ale také dorazili ve velkém počtu a jejich mládežníci byli opravdu aktivní. Celkové druzí byli tomíci z Vlaštovky Hořovice a my jsme se dělili o dortík a třetí místo společně s oddílem Chippewa z České Lípy. Ale abych nekritizoval ty, co jeli závodit, je třeba kritizovat ty trosky, které se zůstaly válet DOMA!!! Náš oddíl před léty býval nejlepší, nebo druhý. Letošní celkové dělené třetí místo je asi maximum z této pidi sestavy, která zde vyjela. Na lepší jsme neměli. Ale na druhou stranu. Krásné ceny, dortíky, koblížky, zákusky, párečky, sladkosti, slanosti, oblečky, upomínkové předměty, dobrá přátelská atmosféra v kempu i na trati. Litoměřičtí se ukázali jako každý rok skvěle!!! I počasí zařídili. Po vyhlášení baštíme a fotíme se v nových „dresech" před novým stanem. Část z nás vyráží na in line brusle do parku a podél Labe a později do podvečerního centra na večeři. Kluci opět hrají fotbal. Baštíme U draka a prohlížíme si královské město Litoměřice. Málem bych zapomenul, absolvujeme projížďku městem ve vyhlídkovém vláčku a dovídáme se spoustu zajímavostí o architektuře a historii města.

V neděli si pospíme. Venku se ale mračí, tak rychle balíme a po desáté po rozloučení vyrážíme na cesty - nejprve na zámek do blízkých Ploskovic. Byli jsme tam naposledy před více než deseti lety. Máme smůlu, cca dva týdny mají zrovna teď uzavřeno pro filmové natáčení. Tak omrkneme alespoň zahradu, chystající se filmovou techniku a hromadu pávů a pávic všude kolem. Pokračujeme do historického městečka Úštěk, kde funguje taky tomácký oddíl Bobři. Obhlížíme synagogu, výstavu v Info centru s příjemnou paní, výstavu pohlednic a cedulí, Ptačí domky, Pikartskou věž - alespoň z venku, uvnitř je výstava čertů. Cukrárna, zmrzka, kafíčko… a jedeme dál, kličkujeme přes nádherné Českolipsko a Kokořínsko, míjíme hrad Houska, Kokořín, Mšeno… Tady se musíme vrátit! V Mladé Boleslavi obědváme v Olympii a po cestě zpět ještě stavíme u pumpy na benzín u Hrušové. Cesta probíhá bez problémů a tak kolem šesté večerní se většina rozvážíme i s koly po domovech a vykládáme v Proskovicích.

Tož pěkná výprava to byla. Ale kde zůstal zbytek našeho členstva…? Pro zajímavost statistika, Logan najel 840 km, spotřeboval cca 67 litrů benzínu, průměrná rychlost byla 77,4 km/hod. K tomu Ducato a Mégane. RR.