Putování po českých základnách 30.7.-8.8.2010

Dědov, Janov, Sloup v Čechách

V pátek odpoledne 30.7.2010 skáčeme do aut, nakládáme kola a proviant na dva přívěsné vozíky a do střešního boxu a vyrážíme směr Dědov u Teplic nad Metují. Že tomu předcházely delší přípravy a hromada telefonování a mejlování, to snad nemusím ani psát. Se zastávkou u Luk Oilu v Mohelnici bez problémů dorážíme do Dědova. Zde už nás čeká Wolfgang a také náš čestný předseda pan Ing. Havelka. Dnešní program je jasný. Po ubytování a marném zátopu v kamnech (kamna se dlouho nečistila a ani hodný správce pan Veselý to nedokázal bez vykouření chalupy - musel volat kominíka). Dole v jídelně nejdříve všechny seznamujeme a také povídáme o historii Dědova. No a potom veselí a velká diskuse, s panem čestným předsedou se přeci nevidíme každý den! Děkujeme za návštěvu!

Sobota 31.7.2010 - Ráno se loučíme a po snídani nasedáme na kola (pouze Rosťa dělá doprovod s Loganem). Přejíždíme do Adršpachu, kde kola zamykáme na hlídaném - a placeném - parkovišti. Ochota obsluhy je mizerná. Počasí je nádherné, lidí hromada a tak platíme vstupné a vyrážíme na obhlídku Adršpašských skal. Po absolvování základního kolečka čekáme frontu na lodičky na jezírku. Stihneme posvačit. Po plavbě šlapeme po žluté značce - spojnici do Teplických skal. Zde se tím pádem vyhýbáme placení vstupného (po cestě opět sváča, šunkové klobásky, jablka…) a procházíme skály z druhé strany - včetně chladné Sibiře - s krvavým sluncem v zádech. Většina si taky vyšlápla po schodech na bývalý hrad Střmen - s krásnou vyhlídkou na okolí. Po východu ze skal se většina jde občerstvit a Rosťa po třech skupinách všechny převáží ke kolům. No a cesta zpět… Večeře, k vynikající hromada sýrů a vín od Wolganga… K večeru dojíždí Peťánek z dovolené a tudíž už jsme všichni - 18. Koupeme se v ledové Metuji.

Neděle 1.8.2010 - po snídani vyjíždíme auty do Broumova. Parkujeme na náměstí a kousek přecházíme do známého kláštera - Benediktinské opatství sv. Václava, založené v polovině 14. století. Nejprve se při čekání občerstvujeme ve stánku místního pivovaru a v horku to bodne. Prohlídka je naštěstí v chládku. Taky mumie - jsou ve sklepení. Soubor 34 mumií vambereckých občanů ze 17. a 18. Století. Na náměstí svačíme a rozdělujeme se zhruba na poloviny. První dvě auta zastavují v sedle pod Špičákem a druhé dvě auta jedou přes Polici a Suchý důl až do nástupu k Zaječí rokli. Zde se od naší poslední návštěvy zbudovalo krásné parkoviště s odpočívadlem. Stoupáme na „hřebenovku" kolem skalních hřibů a „Čertovy tchýně". Moc pěkná procházka a vyhlídky. Obě skupiny se potkáváme a vyměňujeme klíče od aut u Skalního divadla kousek od Hvězdy. Některé naše suché zipy nedávaly moc pozor a prošli si trochu více kilometrů. Na Hvězdě (bufet u Zeleného párku, restaurace, barokní kaple…) nás tradičně dostává absolutně příjemná obsluha, výborné jídlo a pivo. Prostě nás nezklamali!!! Na závěr dne ještě stíháme hodinku na ledovém koupališti v Polici nad Metují. Sice je tam blbé parkování, ale jinak jsme tam skoro sami a hrajeme i ruské kuželky. A mydlíme se v ledové vodě ve sprchách. Ale bodne to, celý den bylo horko. Večer si pouštíme - obdobně jako každý večer - DVD z tábora a přitom pijeme a papáme dobroty.

Pondělí 2.8.2010 - zatímco Rosťa nakupuje, ostatní pozvolna balí a uklízí a po snídani a rozloučení se s panem Veselým přejíždíme do Police nad Metují. Parkujeme u marketu a nemáme odvahu nechat kola jenom tak na vozíku a na střeše. Rozdělujeme se tedy na dvě poloviny a Muzeum stavebnice Merkur navštěvujeme nadvakrát. Je to paráda, vzpomínky na mládí… a taky šroubečky a matičky… Ocelové město postavené ze stavebnice je naprosto mimořádné. Po cestě do Janova ještě zastavujeme u Kuksu. Procházíme po historických schodech v „podzámčí" a stoupáme k hospitalu Kuks, unikátnímu baroknímu areálu (bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce se špitálem a konventem milosrdných bratří u nejsv. Trojice) s množstvím soch „Ctností a Neřestí" od M. B. Brauna. Součástí prohlídky je i starodávná lékárna. Po hromadném fotu svačíme na parkovišti a nyní už přejíždíme až do Jablonce nad Nisou, kde dokupujeme zásoby v Intersparu a dorážíme do Janova. Naše základna je rozlehlá, takže se umisťujeme v pohodě do množství pokojů. Po večeři opět promítání DVD, Bang…

Úterý 3.8.2010 - předpověď není ideální a tak vyrážíme do města. Nejprve Muzeum skla a „bižu" v Jablonci. I mi - laikovi - se to líbilo. Naši puberťáci však nemají zájem o nic a tak je poté raději vyhazujeme do ulic, aby mohli jít na hambáče a vsadit si do Fortuny či Tip sport… Přejíždíme do Liberce, ale v Babylónu je narváno, protože je škaredě. A tak navštěvujeme ZOO Liberec. Vidíme mytí slonů, bílé tygry a další zajímavou faunu a flóru. Přichází dlouhý a prudký liják, předzvěst povodní… Večer kuchtíme a sledujeme DVD. Jídla a pití je dost a snad to všem i chutná, polívčičky, masíčka, zeleninové saláty, míchané nápoje…

Středa 4.8.2010 - Dnes má počasí vydržet… Rosťa obtelefonovává půjčovny kol, protože Wíťa se příliš nesnažil nám připomenout, že mu máme přibrat kolo… Nakonec půjčuje v Hraběticích a vyrážíme do kopce k vodní nádrži Josefův důl. Po cestě zjišťujeme, že Wolfgang má městské kolo bez přehazovaček a tudíž mu kolo v půjčovně měníme za horské. Na hrázi se tradičně fotíme a přejíždíme k bývalé sklářské huti Kristiánov. Polovina z nás absolvuje prohlídku expozice a druhá polovina nemající zájem o nic se válí venku. Při prohlídce „mačkáme" sklo a navlíkáme korálky. Zajímavá historie osady… Stoupáme k hospůdce Na Knejpě a Kari s Marťasem se kousek vrací, Komár je fotí, protože se zapomenuli vyfotit u tradičního „kříže". Již potřetí v historii. Jak nám rostou a stárnou… U Knejpy se po svačině rozdělujeme, mládežníci pod vedením Komára mají dojem, že jezdí málo a tak si šlapou delší trasu směr Jizera, Smědava… Ostatní sjíždějí k Protržené přehradě na Bílé Desné a absolvujeme prohlídku. Po další cestě z kopce - byť na krásné rovné asfaltce - do Josefova dolu nám havaruje Zuzi. I když pořád dokola vysvětlujeme, že z kopce brzdit, nedělat blbosti. Kromě krátkého šoku to odnáší jenom škrábance, ty na tváři nějakou dobu bolí i psychicky. Nicméně i druhá skupina jezdí jako blázni, Kraken, Šimon… Holt musím jezdit jako první a nikoho nepouštět. Během svačiny v Josefově dole (obsluha katastrofální…) Rosťa zrychluje a pro Zuzi se vrací raději autem. Večer poté vrací horská kola do příjemné půjčovny. Po večeři vyráží aktivnější polovina na podvečerní výjezd na Ještěd. Stíháme idylický západ slunce a pěkná fota. Ještě parkujeme u Babylónu a absolvujeme krátkou procházku večerním Libercem na náměstí, pěkně osvětlená radnice, mekáč a cheesburgery…

Čtvrtek 5.8.2010 - po snídani vyrážíme do slibovaného aquaparku Babylón v Liberci. Máme ovšem smůlu. Strašně nás štípou oči, asi to přepískli s chlórem. Lidé rozlobeně odcházejí, my vydržíme několik hodin. Ale poté už stejně musíme. Další dny se dovídáme z tisku, že prý nešlo o chybu personálu, ale o útok nějakého chemika, který Babylón a okolí v Liberci zamořil nějakým plynem a aquapark to prý nasál vzduchotechnikou… No věřte jim… Pokazili nám zážitek a navíc to stálo dost peněz. Vracíme se na oběd do Janova, balíme, uklízíme, pomáháme uklízet dřevo ze zahrady do sklepa. Loučíme se s janovským správcem Jindrou a přejíždíme do Sloupu v Čechách. Není to daleko, tak hodinka. Na poslední noci nás čeká „luxus", Herberk je naše nejpohodlnější mládežnická ubytovna. Obrovská a moderní kuchyň, herny, wifi, sociálky, krby, krásné pokoje…

Pátek 6.8.2010 - leje a leje. A tak si užíváme v Herberku a nakonec vyjíždíme alespoň auty na státní zámek Zákupy. Původně renesanční zámek z roku 1552 má pěkné interiéry, zahrady a také medvědy v příkopu. Po cestě zpět zastavujeme ve Svojkově a i za deště si vyšlapeme kousek k Modlivému dolu - poutní místo Panny Marie vytesané do skály v roce 1704. V roce 1903 byla kaple přeměněna na lurdskou jeskyni. Zbytek dne věnujeme zábavám na základně. Stolní fotbálky a další hry z dílny Hopa a Zlatých Šípů. Taky televize a filmy a videa v promítací společenské místnosti… Jo, a taky Kari s Peťánkem 2x sestavili perfektní domino z kostek, pochvala! Večer se konal v Lesním přírodním divadle vynikající koncert Poutníků. Sice v nové sestavě, ale zahráli nové i staré hity. A kupodivu ani moc nepršelo. Jo, mají výborného nového mladého zpěváka a kytaristu z Ostravy - Vítkovic, jmenuje se Bílý… Občerstvení na úrovni! Vyrazili pouze Rosťa, Wolfgang, Jitka a Šrámka. Ostatní prohloupili…Večer kromě promítání a her donucujeme členstvo v dolní společenské místnosti hrát Česko. Alespoň na chvíli…

Sobota 7.8.2010 -leje a leje. Rosťa jako každé ráno brzy vstává a nakupuje v Novém Boru. Ve zprávách a na netu pozorujeme spoušť přímo v našem blízkém okolí. I když zábava v chalupě je, tak zhruba polovina z nás vyráží za kulturou. Projíždíme kolem naší základny v Dubici (Česká Lípa), nakupujeme suvenýry a kuriozitky v Intersparu Česká Lípa a poté navštěvujeme za hustého deště Víseckou rychtu v Kravařích. Největší statek široko daleko. Je to hodně zajímavá expozice… V Novém Boru nás čeká opět Muzeum skla a na závěr ještě přejíždíme ke Kamenickému Šenovu k Panské skále. Lije, mlha, fučí tak, že to odnáší deštníky. Pěkný závěr dnešního putování… Ostravské a německé značky na autech jsou jediné, které jsou zde vidět. Nebo spíše nejsou v té slotě… Večer ještě hrajeme a zpíváme s kytarou dole ve společenské místnosti, snažíme se dojíst a dopít co nejvíce zásob, ale moc se to nedaří, je toho hodně. Abych nezapomenul, Wolfgang nám jeden večer nachystal německé vojenské jídlo z konzerv a brambor a nebylo to špatné!

Neděle 8.8.2010 - déšť se trochu uklidnil a tak skáčeme na kola a vyrážíme do Lesního divadla a na Skalní hrad Sloup. Prohlídka je s průvodkyní a je to zajímavé, v kapli nám navíc hraje živá hudba - varhánky a housle. Zpět na základně se loučíme s Wolfgangem, který má před sebou dalekou cestu a také se postupně balíme a uklízíme. Kluci si ještě zahrají fotbálek a další hry na novém víceúčelovém hřišti a poté „sbohem, Sloupe…". Loučíme se i s panem správcem Benešem. Počasí nám znemožnilo více jezdit na kolech a vidět více z krásného okolí. Ale i tak jsme se neflákali. Po cestě zpět jedeme přes Mimoň, Mnichovo Hradiště a Jičín. Cesty jsou naštěstí průjezdné. Ještě čepujeme benzín a svačíme v Mohelnici. Večer se rozvážíme domů a vykládáme v Proskovicích. Tak zase příště… RR.

Méďa, Robin, Sančo, Marťas, Zuzi, Týna, Peťánek, Wolfgang, Kari, Rosťa, Šrámka, Komár, Jitka, Kraťas, Kraken, Wíťa, Šimon, Martin…