Přeskočit na obsah
Čmoudík

Oddílové hry

Pravidla her, které hrajeme na schůzkách, výpravách a táborech – a které má umět vysvětlit každý, kdo plní I. plachtu.

Hry jsou u nás stejně důležité jako uzly nebo mapa. Než se začne hrát, ať všichni znají pravidla a hranice hřiště. Hrajeme tvrdě, ale férově – nikdo se nemá zranit.

Hry s míčem a na hřišti

Boj u kůlu

Boj u kůlu

Hra dvou družstev o míč, nejlépe 8–10 hráčů v každém. Potřebujete míč a kůl vysoký asi 5 metrů, na kterém je vyznačený horní díl (5 bodů), prostřední díl (1 bod) a spodní díl, který se nepočítá. Hřiště je neomezené, kůl stojí uprostřed.

Jak na to

  1. Hráči se libovolně rozestaví kolem kůlu. Hra začíná vhozením míče.
  2. Každé družstvo se snaží získat míč a trefit se s ním do kůlu. Soupeři se snaží míč vzít a trefit kůl sami.
  3. Zásah horního dílu kůlu dává družstvu 5 bodů, prostředního 1 bod. Zásah spodní části se nepočítá.
  4. Když vznikne velká tahanice o míč, hra se přeruší a míč se vhazuje znovu.
  5. Hraje se 2× 7 minut. Vyhrává družstvo, které má víc bodů.

Pozor: O míč se přetahujeme jen rukama za míč. Nesmíme držet soupeře za krk ani oblečení, páčit prsty, podrážet, srážet na zem, škrábat, kousat, bít ani kopat. Při pádu nebo nebezpečné tlačenici vedoucí hru hned přeruší. Kůl musí pevně stát a nesmí mít ostré výčnělky.

Hakapokaido – indiánská házená

Hakapokaido – indiánská házená

Hra dvou družstev s malým míčem. Potřebujete asi pět kolíků nebo kamenů, které se rozmístí uprostřed hřiště, a základní čáru asi 10 metrů od hřiště. Velikost hřiště se vyznačí podle počtu hráčů, vzadu a do stran je neomezené.

Jak na to

  1. Jedno družstvo se libovolně rozmístí po hřišti. Druhé se postaví za základní čáru a jeho hráči postupně házejí, dokud se nevystřídají všichni.
  2. Hráč na základní čáře hodí míč libovolně, ale musí se trefit do hřiště. Nevadí, když pak míč z hřiště vyletí. Nejlepší je házet po zemi do boku nebo dozadu.
  3. Jakmile hodí, utíká do hřiště a snaží se dotknout všech pěti kolíků.
  4. Když někdo z družstva v hřišti chytí míč přímo ze vzduchu (ještě se nedotkl země), házející hráč vypadává a nezíská pro své družstvo žádný bod.
  5. Když míč nikdo přímo nechytí, hráči ho seberou ze země a co nejrychleji se jím dotknou buď běžícího soupeře, nebo kolíku před ním, kterého se ještě nedotkl. Jen tak ho mohou zastavit. Míč si smějí nahrávat.
  6. Kolika kolíků se běžec dotkl, tolik bodů získá jeho družstvo.
  7. Když se na základní čáře vystřídají všichni hráči, družstva si role vymění.

Pozor: Míčem se soupeře nebo kolíku jen dotýká – když po něm míč hodí, zásah neplatí. Nikdo tedy nemusí házet míčem po lidech.

Kradení

Kradení

Běhací hra dvou družstev pro libovolný počet hráčů. Potřebujete hřiště rozdělené napůl (velké podle počtu hráčů) a věci na kradení – míčky, šátky… Na koncích hřiště se položí na čáru, na každé straně stejný počet.

Jak na to

  1. Hráči se rozdělí na dvě družstva a každé se libovolně rozmístí na své polovině hřiště.
  2. Kdo chce pro své družstvo získat věc, musí vběhnout na soupeřovu polovinu, vzít jen jednu věc a vrátit se s ní zpátky.
  3. Soupeři mu v tom mohou zabránit jen tím, že ho plácnou. Plácnutý hráč si musí čapnout na místě, kde ho chytili.
  4. Osvobodit ho může jen hráč z jeho družstva, když k němu přiběhne a dotkne se ho. Pak oba zvednou ruku a vracejí se na svou polovinu.
  5. Když hráč nesl věc a byl plácnutý, vrací se po osvobození i s ukradenou věcí.
  6. Vyhrává družstvo, které dřív ukradne soupeřům všechny věci.

Pozor: Soupeře se jen plácá, nestrká a nedrží. Hřiště má být rovné, bez kamenů a děr.

Ringo

Sportovní hra s gumovým dutým kroužkem přes síť. Cílem je umístit kroužek do hřiště soupeře. Naučí se ji rychle každý a trénuje postřeh, rychlost i obratnost. Stačí kroužek a rovná plocha, nejlépe tráva – hrát se dá i na hřišti na volejbal venku nebo v tělocvičně.

Jak na to

  1. Hrají jednotlivci (jeden kroužek) nebo dvojice a trojice (dva kroužky naráz).
  2. Hřiště: pro dvojice a trojice 9 × 18 m se sítí ve výšce 243 cm (jako na volejbal), pro jednotlivce 8 × 18 m. Žáci do 12 let hrají na 6 × 12 m se sítí ve 200 cm, žáci a dorost do 16 let na 8 × 16 m se sítí ve 243 cm.
  3. Podává se z kteréhokoli místa za zadní čárou vlastní poloviny. U dvojic a trojic podávají obě strany najednou na signál (tlesknutí, písknutí, „hra“). Jednotlivci střídají podání po třech bodech; u dvojic a trojic se podávající střídají vždy, když součet bodů dosáhne násobku pěti. Když se kroužek při podání dotkne sítě a dopadne do soupeřova pole, jednotlivci podání jednou opakují; u družstev se takový kroužek nepočítá a hraje se dál druhým.
  4. Bod se počítá za každou chybu, každý kroužek zvlášť – jedna strana tak může získat i dva body najednou. Hraje se do 15 bodů s rozdílem aspoň dvou bodů, nejdéle do 17. bodu.
  5. Bod ztrácí ten, kdo hodí kroužek do autu, do sítě nebo pod síť, nebo jinak poruší pravidla. Když se srazí dva kroužky z opačných stran, nic se nepočítá a podání se opakuje.
  6. Kroužek se chytá libovolnou rukou, ale hází se tou, kterou byl chycen – nesmí se přendávat. Spoluhráči si ho nesmějí přihrávat. Když hráči vypadne, smí ho znovu chytit on nebo spoluhráč.
  7. Kroužkem se nesmíš dotknout svého těla, spoluhráče, země ani sítě a nesmíš si ho navléknout na ruku.
  8. S kroužkem smíš udělat jeden krok, ale musíš ho odhodit dřív, než došlápneš. Neházej ve výskoku. Pohyb ruky má být plynulý, bez klamání. Kroužek musí letět naplocho nad sítí mezi stojany – ne nastojato a ne přes hlavu (kotrmelce).
  9. Chytat a házet se smí i mimo hřiště.
  10. „Skleněná zeď“: nikdo nesmí žádnou částí těla přesáhnout střední čáru ani se jí dotknout.

Pozor: Gumový kroužek je tvrdý – házej po hřišti, ne po hlavách spoluhráčů.

Střelba z luku

Luk a šípy

Střelba lukem do terče, na vzdálenost asi 10–30 metrů. Luk, šípy i terčovnici volíme podle síly luku a pokynů výrobce.

Jak na to

  1. Luk napíná a vypíná vždy vedoucí, nebo někdo, koho to vedoucí naučil. Při špatném napínání může luk prasknout.
  2. Šíp nasaď na tětivu na označené místo, tak aby vodicí pírko stálo kolmo k tětivě.
  3. Tětivu natahuj třemi prsty pravé ruky a vždy jen směrem k terči.
  4. Šípy z terče vytahuj za dřík u terče, ne za pírka.
  5. Po střelbě se luk vypne a uloží do suchého místa.

Pozor: Luk je zbraň. Nikdy nemiř ani nenatahuj luk proti nikomu – ani bez šípu. Střeliště připraví zkušený dospělý: za terčem i po stranách je bezpečný prostor, kam nikdo nesmí vejít. Střílí se jen na jeho povel a pro šípy se jde, až všichni dostřílí. Natažená tětiva se nesmí pustit naprázdno – luk by mohl prasknout.

Další hry

Ke zkoušce na I. plachtu patří i Softball, Středověk, Na kapitána a různé bojovky. Jejich pravidla do deníku teprve doplníme – zatím je vysvětlí vedoucí.

Původní rukou psané listy: Boj u kůlu, Hakapokaido, Kradení (PDF).