Morseovka, semafor, oddílové signály a šifry – jak si poslat zprávu na dálku i tak, aby ji nikdo cizí nepřečetl.
Když je kamarád daleko nebo nás nesmí slyšet nikdo cizí, pomůže signalizace. Morseovku jde zapískat, zablikat baterkou nebo zamávat praporkem, semaforem se písmena ukazují rukama. A šifra udělá ze zprávy hádanku, kterou rozluští jen ten, kdo zná klíč.
Každé písmeno je složené z krátkých a dlouhých znaků – teček a čárek. Čárka trvá stejně dlouho jako tři tečky. Uvnitř písmene se dělá jen krátká pauza, mezi písmeny delší (jako čárka) a mezi slovy ještě delší. Když se Morseovka píše na papír, oddělují se písmena lomítkem.
Pomůcka: ke každému písmenu patří slovo, které jím začíná. Slabika s dlouhou samohláskou (á, é, í, ó, ú, ů, ý) je čárka, všechny ostatní slabiky jsou tečky. Třeba A-KÁT = · –, BLÝ-SKA-VI-CE = – · · ·.
Písmena s háčkem a čárkou se vysílají bez nich – Č jako C, Á jako A, Ř jako R. Vlastní značku má jen CH.
| Písmeno | Značka | Pomůcka |
|---|---|---|
| A | · – | Akát |
| B | – · · · | Blýskavice |
| C | – · – · | Cílovníci |
| D | – · · | Dálava |
| E | · | Erb |
| F | · · – · | Filipíny |
| G | – – · | Grónská zem |
| H | · · · · | Hrachovina |
| CH | – – – – | Chvátá k nám sám |
| I | · · | Ibis |
| J | · – – – | Junácká hůl |
| K | – · – | Krákorá |
| L | · – · · | Lupíneček |
| M | – – | Mává |
| N | – · | Náchod |
| O | – – – | Ó náš pán |
| P | · – – · | Papírníci |
| Q | – – · – | Kvílí orkán |
| R | · – · | Rarášek |
| S | · · · | Sekera |
| T | – | Trám |
| U | · · – | Učený |
| V | · · · – | Vyvolený |
| W | · – – | Wagón klád |
| X | – · · – | Xénokratés |
| Y | – · – – | Ý se ztrácí |
| Z | – – · · | Známá žena |
| Číslice | Značka |
|---|---|
| 1 | · – – – – |
| 2 | · · – – – |
| 3 | · · · – – |
| 4 | · · · · – |
| 5 | · · · · · |
| 6 | – · · · · |
| 7 | – – · · · |
| 8 | – – – · · |
| 9 | – – – – · |
| 0 | – – – – – |
U číslic stačí počítat: 1 až 5 začínají tečkami (kolik je číslo, tolik teček na začátku), 6 až 9 a 0 začínají čárkami (6 = jedna čárka a čtyři tečky, 0 = pět čárek).
SOS – volání o pomoc
Pozor – začínám vysílat
Rozumím
Omyl – opravuji, beru zpět
Konec vysílání
Tečka
Čárka
Otazník
Dvojtečka
Středník
Pomlčka
SOS se vysílá vcelku, bez mezer mezi písmeny – a jen tehdy, když jde opravdu o život. Kdo ho uslyší nebo uvidí, ihned to řekne dospělému.
Krátké písknutí, bliknutí baterkou nebo zaťukání je tečka, trojnásobně dlouhé je čárka. Na delší vzdálenost se lépe pozná světlo než zvuk – v noci baterka, ve dne zrcátko nebo praporek.
Pozor: Baterkou ani zrcátkem nikomu nesviť do očí.
Výchozí poloha: stojíš rovně, ruce (s praporky nebo šátky) dole u těla. Tečka: upažíš jednu ruku do strany. Čárka: upažíš obě ruce. Po každém znaku se vrátíš do výchozí polohy.
Tyhle krátké signály patří k nám do oddílu. Jsou to písmena Morseovky, takže se dají zapískat, zatroubit i zablikat. Přepsané z našeho starého deníku:
| Signál | Písmeno | Význam |
|---|---|---|
| · · · · | H | Hnědá! |
| – – · · | Z | Zelená! |
| · – · | R | Rádcové družin! |
| · · · – | V | Vedení! |
| – · – | K | Konec hry! |
| – · | N | Nástup! |
| – | T | Příprava k nástupu! |
| · – · – · – [?] | Pozor, vysílání! |
Semafor se ukazuje dvěma praporky, ale jde to i jen rukama. Každé písmeno je jiná poloha obou paží: ruka může mířit dolů, šikmo dolů, do strany, šikmo nahoru nebo nahoru. Mezi slovy se vracíš do výchozí polohy – ruce s praporky zkřížené dole před tělem.
Když musíte být úplně potichu, dají se písmena ukazovat prsty. Většina písmen napodobuje svůj tvar – jednou nebo oběma rukama. Čárku nad písmenem (Á, É, Í, Ý) ukážeš tak, že písmeno posuneš nahoru a dolů, háček (Č, Ň, Ř, Š, Ž) zakýváním ze strany na stranu. Na konci slova mávneš rukou dolů. Číslice ukazuješ počtem vztyčených prstů.
C
I
L
O
T
U
V
X
Y
H
Ostatní písmena ukáže vedoucí na schůzce.
Každé písmeno nahradíš obrázkem věci, která na to písmeno začíná. Zpráva pak vypadá jako řada kreslených znaků – hodí se na mapy pokladů a tajné vzkazy. Obrázky si můžete vymyslet vlastní, jen je musí znát i ten, kdo bude číst. Jedna možná sada:
| Písmeno | Obrázek |
|---|---|
| A | amplion (tlampač) |
| B | blesk |
| C | cibule |
| Č | čtyřlístek |
| D | dům |
| E | erb |
| F | fleret (šerm) |
| G | glóbus |
| H | hřib |
| CH | chléb |
| I | indián |
| J | jablko |
| K | kruh |
| L | list |
| M | měsíc |
| N | nůžky |
| O | oko |
| P | pila |
| R | ryba |
| Ř | řípa |
| S | strom |
| Š | šíp |
| T | terč |
| U, Ú, Ů | ústa |
| V | větvička |
| W | dvojitá větvička |
| Y | ukazatel „1 yard“ |
| Z | zvonek |
| Ž | žalud |
Šifra je zpráva, kterou přečte jen ten, kdo zná klíč. Na hrách je schováváme do obálek, kreslíme je na papír nebo skládáme z věcí. Tady jsou ty, které v oddíle používáme nejčastěji – každá s příkladem, ať si ji hned vyzkoušíš.
Abeceda je rozepsaná do mřížky z devíti políček, v každém jsou tři písmena. Místo písmene nakreslíš tvar jeho políčka – jen ty čáry, které ho ohraničují – a tečkou ukážeš, které z těch tří písmen to je: vlevo, uprostřed, nebo vpravo.
Jak na to
Abeceda je ve čtyřech obrazcích: dvě mřížky jako na piškvorky (A až CH a I až Q) a dva šikmé křížky (R, S, T, U a V, X, Y, Z). Písmeno nahradíš tvarem jeho políčka. Písmena z druhé mřížky a druhého křížku (na obrázku v kroužku) mají navíc tečku.
Jak na to
Pozor: W v klíči není.
Abecedu bez CH a W rozdělíš na pět pětic: ABCDE, FGHIJ, KLMNO, PQRST, UVXYZ. Každé písmeno zapíšeš jako zlomek – nahoře je jeho pořadí v pětici, dole číslo pětice.
Jak na to
Každé písmeno nahradíš dvěma písmeny: písmenem jeho řádku (M, N, P, S, B) a písmenem sloupce (A, E, I, O, U). Zpráva pak vypadá jako slabiky neznámého jazyka. Tabulka je hned pod tímhle.
Jak na to
M
N
P
S
B
Každé písmeno nahradíš číslem – jeho pořadím v abecedě. V oddíle počítáme i CH: A = 1, B = 2 … H = 8, CH = 9, I = 10 … Z = 27. Aby to nebylo tak snadné, dá se abeceda číslovat i odzadu: Z = 1 … A = 27.
Jak na to
U každého písmene je číslo. Písmeno, které platí, najdeš tak, že se v abecedě posuneš o tolik písmen dopředu.
Jak na to
Nakreslíš obrázek a nad něj napíšeš číslo. Číslo říká, kolikáté písmeno z názvu obrázku platí.
Jak na to
Pozor: Kresli tak, aby se obrázek nedal splést: kdo místo stromu uvidí smrk, přečte K místo O.
Polohy paží ze semaforu se dají nakreslit – každé písmeno je jedna lomená čára, jak by ji udělaly ruce. Na obrázku je slovo TÁBOR. U hodinového semaforu jsou paže ručičky hodin a písmeno se řekne časem: 3.45 je R, protože obě ručičky míří vodorovně do stran.
Tady zůstávají písmena stejná, jen se zamíchá jejich pořadí. Kdo ví, jak číst, přečte zprávu hned.
pozpátku
začáteční písmena slov
mezi písmeny je vložená stále stejná slabika (tady RO)
zpráva ve dvou řádcích – čti střídavě horní a dolní písmeno
jen každé druhé písmeno (1., 3., 5. …), ostatní jsou navíc
střídavě první a poslední písmeno, pak druhé a předposlední …
po sloupcích shora dolů
Zprávu napíšeš na papír a ten rozstříháš na kousky, klidně křivě. Kdo je správně poskládá, přečte ji. V našem starém deníku je takhle rozstříhaný LODNÍ UZEL.
Zprávu rozdělíš do skupin po pěti písmenech a v každé skupině písmena přeházíš podle klíče – řady čísel 1 až 5 v jiném pořadí.
Jak na to
Písmena zprávy napíšeš do čtverce na přeskáčku. Druhý čtverec se stejným počtem políček říká čísly, v jakém pořadí se mají číst. Číselný čtverec je zároveň šifrovací i dešifrovací klíč.
Jak na to
| Čtverec s písmeny | Čtverec s čísly (klíč) |
|---|---|
| Š Z E D M | 7 1 25 16 18 |
| D L Í V I | 19 21 2 6 11 |
| T CH E I J | 3 9 15 8 14 |
| O O R N K | 20 13 4 10 23 |
| E A T O P | 17 5 24 22 12 |
Z tvrdého papíru vystřihneš čtverec 6 × 6 políček a v něm devět okének (na obrázku vyšrafovaná). Mřížka se dá čtyřikrát otočit a okénka pokaždé odkryjí jiná políčka – dohromady všech 36. Kdo má stejnou mřížku, zprávu přečte.
Jak na to
Pozor: Zprávu napiš do čtverce stejné velikosti, jako má mřížka, jinak okénka nesednou.
T
R
E
X
T
O
Morseovku jde schovat do čehokoli, co má dva druhy: malé a velké, krátké a dlouhé, nahoru a dolů. Stačí se domluvit, co je tečka a co čárka. Písmena se oddělují mezerou.
Každou tečku napíšeš jako čárku a každou čárku jako tečku. Kdo o tom neví, přečte nesmysl.
Jak na to
Malý domek je tečka, velký čárka.
Jak na to
Listnatý strom je tečka, jehličnatý čárka (nebo naopak).
Jak na to
Malé „v“ je tečka, velké „V“ čárka – vypadá to jako hejno ptáků.
Jak na to
Jeden korálek na provázku je tečka, dva korálky těsně u sebe čárka. Mezi písmeny je volný kus provázku.
Jak na to
Zprávu napíšeš jako písničku: nota s nožičkou nahoru je tečka, s nožičkou dolů čárka.
Jak na to
Malý trojúhelníček je tečka, dlouhý klínek čárka – zpráva vypadá jako starověký nápis.
Jak na to
Hory nebo tráva (nízký kopec tečka, vysoký čárka), listy (roztržený list tečka, celý čárka), kroužky a půlměsíce (o tečka, D čárka), svislé a vodorovné čárky (| tečka, — čárka), smyčky jako v psacím písmu (e tečka, l čárka). Vymysli si vlastní – jen musí jít poznat dva druhy.
Jak na to
