
Jděte tímto směrem!
Čára se šipkou ukazuje, kudy dál. Z kamínků: kámen položený na kameni a za ním řádka menších kamínků ve směru cesty – nebo jen velký kámen a vedle něj malý.
Pochodové značky pro hry v terénu, turistické značení a značky na vodě a na sjezdovce.

Značky jsou zprávy, které se dají nechat na cestě. Pochodovými značkami si posíláme vzkazy při hrách v terénu, turistické značky nás vedou po celé republice a na vodě nebo na sjezdovce upozorní značka na nebezpečí.
Pochodovými značkami nechává jedna skupina zprávu té, která jde za ní. Každou značku jde udělat dvojím způsobem: nakreslit klackem do hlíny nebo křídou, anebo – když se kreslit nedá – poskládat z kamínků. Na obrázcích je vlevo kreslená podoba, vpravo kamínková.
Značky dělej tam, kde si jich ten za tebou všimne: na kraji cesty a na každém rozcestí. Po hře je smaž nebo kamínky rozházej, ať nikoho nezmatou.

Čára se šipkou ukazuje, kudy dál. Z kamínků: kámen položený na kameni a za ním řádka menších kamínků ve směru cesty – nebo jen velký kámen a vedle něj malý.

Čára, která se na konci zalomí se šipkou doleva (vzhledem ke směru cesty).

Čára, která se na konci zalomí se šipkou doprava.

Dvě šipky vedle sebe.
Tři šipky za sebou, z kamínků tři kameny v řadě.

Velký křížek nebo přeškrtnutá šipka. Z kamínků křížek.
Pozor: Tuhle značku vždycky poslechni a hledej jinou cestu.

Čára, která se na konci rozdvojí. Čísla (z kamínků čárky) u větví říkají, kolik lidí má jít kterou cestou.

Kroužek s vlnkou (voda) a šipka ke studánce.

Trojúhelník – stan – a šipka.

Čtverec s číslem a šipka: zpráva je schovaná tolik kroků daleko ve směru šipky.

Čtverec jako obálka: dopis je schovaný přímo tady.

List mezi dvěma čarami: dál ukazují cestu listy.

Čára přerušená dvěma svislými čárkami – mezi nimi je voda, kterou se jde dál.
Pozor: Brodit se smí jen s vedoucím, mělkou a klidnou vodou.

Šipka přeškrtnutá jednou nebo dvěma čárkami.

Kroužek se svislou čárou. Z kamínků kámen obložený čtyřmi menšími.

Trojúhelník. Z kamínků velký kámen v kruhu malých.

Kroužek se šipkou, která z něj vychází.

Šipka, která narazí na příčnou čáru, a za ní číslo – počet minut. Z kamínků řada zakončená příčnou řadou a čárky.

Číslo na začátku šipky, která končí příčnou čarou: ujdi tolik kroků a zastav.

Kroužek s křížkem. Z kamínků hromádka.
Po celém Česku vedou značené turistické cesty. Starají se o ně dobrovolníci z Klubu českých turistů (KČT) – první trasu vyznačili už v roce 1889 a dnes je naše síť jedna z nejhustších na světě. Značky se malují na stromy, sloupy, kameny a zdi tak, aby od jedné bylo vidět na další.
Tři vodorovné pruhy: nahoře a dole bílý, uprostřed barevný – červený, modrý, zelený nebo žlutý. Celou cestu po trase tě vede stejná barva.
Červená vede většinou po dlouhých a hřebenových trasách, modrá a zelená po dalších důležitých cestách, žlutá bývá kratší spojka nebo zkratka. Barva neříká, jak je cesta těžká.
Kde trasa odbočuje, bývá značka se šipkou. Na rozcestí stojí rozcestník: na štítku je jméno místa (často i nadmořská výška), na směrovkách cíle a vzdálenost v kilometrech.
Bílý čtverec s menším barevným čtvercem uprostřed: tady trasa začíná nebo končí, třeba u nádraží.
Bílý čtverec s barevným znakem vede z trasy k blízkému cíli, odkud se vracíš stejnou cestou zpátky. Trojúhelník vede na vrchol nebo vyhlídku, půlkruh ke studánce nebo prameni; další znaky vedou ke zříceninám a jiným zajímavostem. (Místní trasy, třeba vycházkové okruhy, mají jinou značku: čtverec rozdělený úhlopříčně na bílý a barevný trojúhelník.)
Bílý čtverec se zeleným šikmým pruhem. Na zastaveních stezky stojí tabule, které vyprávějí o přírodě nebo historii místa.
Vlastní značení mají i cyklotrasy (žluté tabulky s číslem trasy), lyžařské trasy a další.
Pozor: Turistické značky nikdy neničte a nekreslete vlastní na stromy. Když dlouho žádnou značku nevidíš, vrať se k poslední a hledej znovu.
Tyhle značky stojí na březích řek. Červený trojúhelník varuje, červený kruh zakazuje a tmavý čtverec s bílým obrázkem informuje. Levý a pravý břeh se počítá po proudu: levý břeh je vlevo, když se díváš ve směru, kterým voda teče.

Dál je něco nebezpečného – zpomal a dívej se.

Tímhle úsekem se nedá projet, loď se musí přenést po břehu.

Jez se nesjíždí, loď se přenáší po břehu.
Pozor: Pod jezem bývá válec – vír, který stáhne loď i plavce pod vodu a nepustí je. Ke značce nikdy nejeď blízko.

Jez se někdy dá sjet, záleží na tom, kolik je vody. Vždycky ho nejdřív s vedoucím prohlédni z břehu.

Ve vodě jsou zatlučené kůly, o které se loď může rozbít nebo převrátit.

Přes řeku je natažené lano.

Blízko je elektrárna. Voda tu teče do náhonu a k turbínám – drž se od vtoku daleko.

Po řece se plaví dřevo – pozor na kmeny ve vodě.

Stupnice, na které se čte výška vody. Podle ní se pozná, jestli je řeka sjízdná.

Sem se s lodí nesmí.

Místo, kde se dá z levého břehu nasednout do lodí.

Místo, kde se dá z pravého břehu nasednout do lodí.

Tady se přistává u levého břehu.

Tady se přistává u pravého břehu.

Pramen nebo studna. Značka nezaručuje, že je voda pitná – pijeme jen z vody, kterou vedoucí ověřil.

Místo, kde se smí postavit stany.
Výstražné trojúhelníky na lyžařských tratích. Když nějaký uvidíš, zpomal.

Trať jde prudce z kopce.

Trať se ostře stáčí doprava.

Trať se ostře stáčí doleva.

Několik zatáček hned za sebou, jako písmeno S.

Boule a dolíky na trati.

Trať se tu dělí.

Trať se zužuje, třeba přes můstek.

Trať kříží nebo míjí dráhu pro sáně.

Hrozí lavina nebo pád sněhového převisu.
Pozor: Do míst s touhle značkou se nechodí. Lavina může zasypat člověka během chvilky.