Pštros dvouprstý
Největší pták světa. Neumí létat, ale na dlouhých nohách se dvěma prsty běhá rychleji než kůň. Žije v afrických savanách a snáší největší vejce.
Ptáci
Pětačtyřicet našich ptáků a jedenáct cizokrasných do I. plachty.
Do I. plachty poznáš 45 ptáků (vybráno z Atlasu obratlovců 3 – Ptáci) a 11 cizokrasných ptáků a papoušků (vybráno z Kapesního atlasu cizokrasných ptáků). Jsou mezi nimi naši ptáci i ptáci z celého světa.
Tučňák patagonský
Nelétavý mořský pták z jižních moří s oranžovými skvrnami u krku. Křídla mu slouží jako ploutve. Vejce zahřívá na nohou pod kožním záhybem.
Pelikán bílý
Velký bílý vodní pták s obrovským zobákem, pod nímž má kožní vak na lovení ryb. Žije v jihovýchodní Evropě, Asii a Africe.
Čáp bílý
Bílý s černými křídly, červeným zobákem a nohama. Hnízdí na komínech a sloupech, místo zpěvu klape zobákem. Na zimu odlétá do Afriky.
Plameňák růžový
Růžový pták s velmi dlouhýma nohama a krkem a ohnutým zobákem, kterým cedí potravu z vody. Barvu má z drobných korýšů, které jí. Žije u slaných jezer a lagun.
Labuť velká
Dnes se jí říká labuť velká nebo labuť němá. Celá bílá, oranžový zobák s černým hrbolkem u kořene, krk drží do tvaru S. Žije na rybnících a řekách.
Husa velká
Šedohnědá husa s oranžovým zobákem, předek husy domácí. Hnízdí u rybníků; na tahu letí hejna ve tvaru klínu.
Kachna divoká
Kačer má lesklou zelenou hlavu a bílý obojek, kachna je hnědě skvrnitá. Žije skoro u každé vody a je předkem kachen domácích.
Jestřáb lesní
Dravec lesů s krátkými širokými křídly a dlouhým ocasem, s pruhovanou spodinou a žlutýma očima. Mezi stromy obratně loví ptáky.
Káně lesní
Nejčastější náš dravec. Často sedí na sloupech u silnic, krouží nad poli a volá mňoukavým „hijé“. Loví hlavně myši a hraboše.
Orel skalní
Velký tmavohnědý orel horských oblastí s rozpětím křídel přes dva metry. U nás se objevuje jen vzácně.
Sup bělohlavý
Obrovský mrchožrout s holým krkem posetým bílým prachovým peřím. Žije v horách jižní Evropy a čistí krajinu od mršin.
Sokol stěhovavý
Nejrychlejší pták světa – ve střemhlavém letu na kořist přesáhne 300 km/h. Na tvářích má tmavé „vousy“. Loví ptáky v letu.
Poštolka obecná
Malý dravec s rezavým hřbetem. Umí se třepotat na jednom místě nad polem a vyhlížet myši. Hnízdí i na budovách ve městech.
Kondor velký
Obří mrchožrout z And v Jižní Americe, černý s bílým límcem a rozpětím křídel přes tři metry.
Tetřev hlušec
Největší náš lesní hrabavý pták. Kohout je tmavý s červeným obočím, slepice hnědá. Na jaře tokají; při jedné části písně kohout na chvíli neslyší, odtud jméno. Je vzácný a chráněný.
Koroptev polní
Hnědý hrabavý pták s rezavou hlavou a tmavou podkovou na hrudi. Drží se v hejnkách na polích a mezích. Ubývá jí.
Křepelka polní
Nejmenší náš hrabavý pták, skrývá se v obilí. Častěji ji uslyšíš než uvidíš – volá „pět peněz“. Na zimu odlétá.
Bažant obecný
Kohout má dlouhý ocas, kovově lesklou hlavu a červené laloky kolem očí, slepice je hnědá. Pochází z Asie a vysazuje se kvůli lovu.
Racek chechtavý
V létě má čokoládově hnědou „kápi“, v zimě jen tmavou skvrnku za okem. Zobák a nohy jsou červené a hlas jako chechtání. Hnízdí na rybnících, v zimě přilétá do měst.
Holub
Městští a domácí holubi pocházejí od holuba skalního. V lesích a parcích žije větší holub hřivnáč s bílou skvrnou na krku. Poštovní holubi umějí najít cestu domů.
Hrdlička zahradní
Béžově šedá s černým půlobojkem na krku, volá „hu-húú-hu“. Ve 20. století se z jihovýchodní Evropy rozšířila skoro po celém kontinentu – u nás ji poprvé viděli v roce 1942 v Brně. Žije ve městech a vesnicích.
Ara ararauna
Velký papoušek s modrým hřbetem, žlutou hrudí a dlouhým ocasem. Žije v pralesích Jižní Ameriky a silným zobákem louská ořechy.
Sova pálená
Světlá sova se srdcovitým bílým obličejem. Žije na půdách, ve stodolách a kostelních věžích a loví myši. U nás ubývá.
Výr velký
Naše největší sova s oranžovýma očima a péřovými „oušky“. Žije ve skalách a lomech; v noci se ozývá hlubokým „hú-hu“.
Kukačka obecná
Sameček volá „ku-ku“. Samička klade vejce do hnízd jiných ptáků a mládě kukačky pak vyhodí z hnízda vejce nevlastních sourozenců. Na zimu odlétá do Afriky.
Kolibřík
Nejmenší ptáci světa, žijí v Americe. Mávají křídly tak rychle, že bzučí, umějí se vznášet na místě i letět pozpátku a sají nektar z květů.
Ledňáček říční
Zářivě modrozelený hřbet, oranžové bříško a dlouhý zobák. Střemhlav se vrhá do vody pro rybky. Hnízdí v noře vyhrabané v hlinitém břehu.
Strakapoud velký
Černobílý šplhavec s červenou skvrnou pod ocasem, samec i na týlu. Na jaře bubnuje zobákem na suché větve. Je to nejčastější náš „datel“.
Datel černý
Náš největší šplhavec, celý černý s červenou čepičkou. Tesá do stromů velké oválné dutiny, ve kterých pak bydlí i jiní ptáci a netopýři.
Drozd zpěvný
Hnědý hřbet a světlá hruď s tmavými kapkami. Každou sloku písně zopakuje dvakrát nebo třikrát. Ulity šneků rozbíjí o kámen.
Kos černý
Sameček je celý černý se žlutým zobákem, samička tmavě hnědá. Žije v lesích, parcích i zahradách a za soumraku zpívá z antén a střech.
Slavík obecný
Nenápadný hnědý ptáček, ale má jeden z nejkrásnějších zpěvů, který zní i v noci. Žije v hustých křovinách, na zimu odlétá.
Sýkora koňadra
Žluté bříško s černým pruhem uprostřed, černá hlava a bílé tváře. V zimě je nejčastějším hostem krmítek.
Sýkora parukářka
Malá hnědošedá sýkorka s černobíle kropenatou chocholkou. Žije v jehličnatých lesích.
Vlaštovka obecná
Leskle modročerný hřbet, rezavé hrdlo a dlouhé ocasní „vidličky“. Hnízdo z bláta staví uvnitř chlévů a stodol. Na zimu odlétá do Afriky.
Stehlík obecný
Pestrý ptáček s červeným obličejem, černobílou hlavou a žlutými pruhy na křídlech. Vyzobává semena bodláků.
Hýl obecný
Sameček má růžově červenou hruď a černou čepičku, samička je šedohnědá. V zimě přilétá na krmítka a jeřabiny.
Vrabec domácí
Sameček má šedé temeno a černou „bradu“, samička je hnědavá. Žije jen tam, kde lidé. V posledních letech ubývá.
Skřivan polní
Nenápadný hnědý ptáček s malou chocholkou. Zpívá vysoko ve vzduchu nad polem, hnízdí na zemi.
Špaček obecný
Černý s kovovým leskem a světlými tečkami. Napodobuje zvuky jiných ptáků i věcí. Na podzim létá ve velkých hejnech.
Vrána obecná
U nás žije vrána černá a vrána šedá (šedé tělo, černá hlava a křídla). Je velmi chytrá a sní skoro všechno.
Havran polní
Černý s fialovým leskem; dospělý má u kořene zobáku holou šedobílou kůži. Hnízdí v koloniích, v zimě k nám přilétají velká hejna ze severovýchodu.
Straka obecná
Černobílá s dlouhým, zeleně lesklým ocasem. Staví velké kulovité hnízdo se stříškou.
Sojka obecná
Růžovohnědá s modro-černě pruhovanými pírky na křídle. Chraplavým křikem varuje celý les. Na zimu schovává žaludy – a z těch zapomenutých vyrostou duby.
Papoušci a cizokrasní ptáci
Kakadu bílý
Celý bílý papoušek s velkou chocholkou, kterou umí vztyčit. Pochází z Indonésie a dožívá se velmi vysokého věku.
Papoušek vlnkovaný (andulka)
Malý papoušek z Austrálie; divoké andulky jsou zelenožluté s vlnkovaným hřbetem, chovné mají mnoho barev. Některé se naučí pár slov.
Korela
Šedý papoušek ze vnitrozemí Austrálie se žlutou hlavou, chocholkou a oranžovými skvrnami na tvářích.
Papoušík růžohrdlý
Malý zelený papoušík s růžovým obličejem a hrdlem a modrým kostřecem. Pochází z jihozápadní Afriky.
Papoušek šedý (žako)
Šedý papoušek s červeným ocasem z afrických pralesů. Je nejlepším napodobitelem lidské řeči.
Amazoňan kubánský
Zelený papoušek s bílým čelem a růžově červeným hrdlem. Žije na Kubě a okolních ostrovech.
Ara arakanga
Velký šarlatově červený papoušek se žlutými a modrými pery na křídlech a dlouhým ocasem. Žije ve Střední a Jižní Americe.
Tukan obrovský
Černý pták s bílým hrdlem a obrovským oranžovým zobákem, který je uvnitř dutý a lehký. Žije v Jižní Americe.
Chůvka
Drobný zrnožravý ptáček vyšlechtěný v Asii. Tak pečlivě se stará o mláďata, že jí chovatelé dávají vysedět vejce jiných ptáčků – odtud jméno.
Rýžovník šedý (bílý)
Šedý ptáček s černou hlavou, bílými tvářemi a silným růžovým zobákem. Pochází z Jávy a Bali; chovatelé vyšlechtili i bílou formu.
Zebřička
Drobný ptáček z Austrálie s červeným zobákem. Sameček má oranžové tváře a pruhované hrdlo jako zebra.