Ježek západní
Hřbet mu kryje několik tisíc bodlin a při nebezpečí se stočí do klubíčka. Je aktivní v noci, žere hmyz, žížaly a slimáky a v zimě spí zimním spánkem.
Pozor: Ježkovi nedávej mléko – nesnáší ho.
Čtyřiadvacet zvířat a zajímavosti o nich do I. plachty.
Do I. plachty si zapamatuješ zajímavosti o těchto 24 zvířatech. Savci jsou teplokrevní – mají stálou teplotu těla –, většinou mají srst, dýchají plícemi a mláďata krmí mateřským mlékem. Víc o nich najdeš v knihách z oddílové knihovny (Kapesní atlas savců, Velká kniha živočichů, Naši savci).
Hřbet mu kryje několik tisíc bodlin a při nebezpečí se stočí do klubíčka. Je aktivní v noci, žere hmyz, žížaly a slimáky a v zimě spí zimním spánkem.
Pozor: Ježkovi nedávej mléko – nesnáší ho.
Největší náš hlodavec s plochým šupinatým ocasem jako pádlo. Zuby kácí stromy, staví hráze a hrady a pod vodou vydrží přes deset minut. Vrátil se i na řeky na Ostravsku. Je chráněný.
Menší než zajíc a uši má kratší, bez černých špiček. Žije v koloniích v hlubokých norách. Mláďata se rodí holá a slepá.
Sametově černý, skoro slepý, s mohutnými lopatovitými předními tlapkami. Hrabe dlouhé chodby, hlínu vyhrnuje na krtince. Žere žížaly a hmyz a nespí ani v zimě.
Štíhlejší než potkan, s velkými ušima a ocasem delším než tělo. Dobře šplhá a žije hlavně na půdách. Do Evropy se rozšířila po lodích, dnes je vzácná – vytlačil ji potkan.
Větší a silnější než krysa, ocas má kratší než tělo. Žije ve sklepech, kanálech a u vody a sní skoro všechno.
Pozor: Může přenášet nemoci – nesahej na něj.
Pestrý hlodavec: rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny. V lícních torbách nosí do nory zásoby obilí. Žije na polích a dnes ho ubývá.
Kuna lesní má na hrdle žlutou skvrnu a šplhá v lesích po stromech. Kuna skalní má skvrnu bílou a žije i ve městech a vesnicích – na půdách, ve stodolách a někdy okusuje kabely v autech.
Rezavá šelma s huňatým ocasem s bílou špičkou. Loví hlavně v noci, nejvíc myši, a sní i mršiny a lesní plody.
Pozor: Liška, která se nebojí lidí, může být nemocná (vzteklina) – nikdy na ni nesahej.
Největší evropská šelma, ale jí hlavně lesní plody, kořínky, hmyz a mršiny. V zimě spí v brlohu, kde se rodí mláďata. Občas přejde ze Slovenska do Beskyd.
Pozor: Při setkání nekřič a neutíkej, pomalu couvej a odejdi.
Pochází z Jižní Ameriky, k nám se dostalo jako domácí zvíře. Je býložravé, mláďata se rodí osrstěná a hned vidí.
Malá šedohnědá myš s ocasem skoro tak dlouhým jako tělo. Žije u lidí, kde se živí zásobami, a má mláďata několikrát do roka.
Létá v noci a v úplné tmě se orientuje podle ozvěny svého pisklavého volání (ultrazvuku). Přes léto bydlí na půdách a ve věžích, zimu prospí v jeskyních zavěšený hlavou dolů. Netopýři jsou chránění.
Pozor: Holou rukou na netopýra nesahej – může kousnout a přenášet nemoci.
Malý hlodavec s krátkým ocasem a malýma ušima. Žije na polích a loukách a někdy se přemnoží. Je hlavní potravou dravců a sov.
Největší naše kočkovitá šelma. Má štětičky na uších, licousy, krátký ocas s černou špičkou a skvrnitou srst. Žije skrytě i v Beskydech a je přísně chráněný.
Tmavá lasicovitá šelma se světlou „maskou“ na obličeji. Při ohrožení vystříkne páchnoucí tekutinu. Loví v noci.
Rezavá až černohnědá, s velkým huňatým ocasem, který jí slouží při skocích jako kormidlo. Na zimu si schovává oříšky a semena – ty zapomenuté pak vyklíčí.
Divoký předek psa. Žije ve smečkách a loví hlavně jeleny, srnce a divoká prasata. Po letech se vrátil i do Beskyd. Je chráněný.
Velký jelen s mohutným parožím, které každé jaro shodí a do léta mu naroste nové. Počet výsad na paroží ale neříká, kolik je mu let. Na podzim jeleni troubí.
Menší než jelen, srnec má krátké parůžky, na zadku bílou skvrnu („zrcátko“). Srnčata mají bílé skvrnky a matka je nechává ležet v trávě.
Pozor: Nalezené srnče nikdy nehlaď a neodnášej – srna se pro něj vrátí.
Dlouhé uši s černou špičkou a dlouhé zadní nohy. Nežije v noře, ale v mělkém pelechu na poli. Mláďata se rodí osrstěná a vidoucí.
Vodní šelma s hustou hnědou srstí a plovacími blánami mezi prsty. Výborně plave a loví hlavně ryby. Je chráněná.
Velryby jsou savci, dýchají vzduch a mláďata kojí. Plejtvák obrovský (modrá velryba) je největší živočich, jaký kdy žil – přes 30 metrů. Velryba grónská žije v ledových mořích Arktidy a umí prorazit led.
Velmi chytrý mořský savec. Delfíni se dorozumívají mnoha zvuky a orientují se ozvěnou podobně jako netopýři. Největším delfínem je kosatka dravá.